Česko drželo smutek za exprezidenta Havla i oběti teroru. Babiš ho chce i za Gotta (†80)

„Úprava státního smutku je v našem právním řádu velmi lakonická, a to proto, že právo upravuje jenom to, co nutně upravit je třeba,“ řekl ČTK před několika lety ředitel Ústavu státu a práva Akademie věd Jan Bárta. V zákoně o užívání státních symbolů je pouze řečeno, že se vyvěšuje státní vlajka na znamení smutku na půl žerdi a že se tímto způsobem vyvěšuje v den smutku, nebo v den státního smutku vyhlášených vládou.

PŘEHLEDNĚ: Vše, co se stalo v den, kdy zemřel Gott (†80). Vdova ujela a slavní začali mluvit!

Úmrtí Havla, Kaczyńského i 11. září

Státní smutek byl v Česku naposledy vyhlášen v souvislosti s úmrtím bývalého prezidenta Václava Havla, a to třídenní na dny 21. až 23. prosince 2011.

Předtím byl státní smutek v samostatné ČR vyhlášen ještě po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 (na 14. září 2001) a po letecké katastrofě u ruského Smolenska, při které 10. dubna 2010 zahynul polský prezident Lech Kaczyński a mnoho dalších významných občanů Polska, (na 17. a 18. dubna 2010).

Státní pohřeb? Babiš čeká na souhlas Gottovy rodiny. Zeman nařídil stáhnout vlajky

Pietu lze vyjádřit i dnem smutku nebo sirénami

Kromě státního smutku vláda může vyhlásit i den smutku. V lednu 2005 tak například Češi uctili oběti ničivého zemětřesení v jihovýchodní Asii a v dubnu téhož roku byl dnem smutku vyhlášen pohřeb papeže Jana Pavla II.

Loni v prosinci například sirény v celé zemi připomněli památku 13 horníků, kteří zemřeli při výbuchu v dole na Karvinsku. V srpnu 2018 připomnělo 8000 sirén, které se na 140 sekund rozezněly po celém ČR, památku tří padlých vojáků v Afghánistánu. Zvony a sirény se po celé zemi rozezněly například i v červenci 2014 na památku čtyř padlých v Afghánistánu. V březnu 2015 Českem zněly sirény a zvony na památku obětí útoku v Uherském Brodě, při kterém třiašedesátiletý muž zastřelil osm lidí a pak sebe.