Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Učitelé na pokraji vyhoření: Desetiměsíční placené volno nebude, vzkazuje ministerstvo

Autor: ula - 
16. září 2019
06:05

Zdeňka (31) učí na 1. stupni základní školy. Mnoho lidí si myslí, že učí 4 hodiny denně a pak jde domů. Ona ale po vyučování dělá přípravy na druhý den, doma vyhledává další nápady a připravuje pro děti další projekty. Jak přiznala, párkrát byla na hranici syndromu vyhoření. Ten podle odborníků hrozí polovině pedagogů, podle výzkumu hrozí i 61 % předškolních pedagogů. Po vzoru severských zemí se uvažuje o zavedení desetiměsíčního placeného volna po deseti letech učení, ale jak přiznalo Ministerstvo školství, kvůli nedostatku učitelů není tento plán vhodně načasovaný.

„Učitelství je kreativní práce, ve které je potřeba fungovat na sto procent každý den. Být někdy i uměle pozitivní, aby měly děti dobrý vzor a lépe se jim učilo,“ svěřila se Zdeňka Blesk Zprávám s tím, že i když řešíte mimo svou práci jakékoliv jiné problémy, děti to na vás zkrátka nesmí poznat.

„I když člověk tuto práci dělá rád a baví ho a odpoledne dobrovolně vyhledává další materiály a dělá sáhodlouhé přípravy, tak je dlouhodobě vystavený tlaku, že když zvolní, bude to špatně,“ pokračuje mladá učitelka na 1. stupni. Ta si vzpomíná, že jedna její kolegyně syndromu vyhoření podlehla.

„Jeden den odcházela s tím, že ji všechno štve, a další den nebyla schopná vstát z postele. Nakonec byla na neschopence 4 měsíce a léčila se na psychiatrii,“ popisuje Zdeňka příklad ze své praxe.

„Já vnímám jako největší tlak, že se to dá pořád dělat líp. I když jsem celé dopoledne ve třídě, do pěti dělám přípravy, přijdu domů a ještě si vyhledávám nápady a připravuju projekty, tak mám pořád co dalšího dělat. Pořád to není hotové. Nevím, jak to mají ostatní, ale já mám pořád dojem, že bych měla být ještě lepší a že nedělám dost. I když většinu času dělám hodně nad rámec svých povinností i možností,“ přiznává Zdeňka.

Zdeňka: Děti si více dovolují

„Syndrom vyhoření se může projevit u jakékoliv učitelské profese, v mateřských školách, základních i na středních. Na učitele jsou kladeny vysoké nároky, zároveň se neustále řeší zvyšování platů, kritici tvrdí, že učitelé mají přece volna dost a nemají si nač stěžovat. Navíc zpětná vazba od dětí nebo i rodičů nemusí být vždy ideální a mnohdy je to ta poslední kapka a dostaví se právě syndrom vyhoření a lidé pak ze školství odchází,“ říká vzdělávací expertka Jana Pácalová.

To potvrzuje i Zdeňka: „I když si připravuju dle mého názoru senzační věci, často se stává, že jsem zklamaná z toho, jak to některé děti špatně vezmou. Děti si dovolují k učitelům víc a víc a pak na skvělou hodinu řeknou: „To je ale kravina.“ A pak jsem prostě jen naštvaná, že se s tím vůbec dělám.“

Syndrom vyhoření je tabu

Syndromem vyhoření neboli citovým a mentálním vyčerpáním způsobeným dlouhodobým stresem z práce je podle výzkumu, který realizovala Katedra psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř ohroženo 61 procent předškolních pedagogů. Téměř pětina pedagogů vykazuje střední až závažné projevy vyhoření, což znamená, že je u nich syndrom vyhoření již rozvinut a byla by vhodná individuální odborná pomoc. Pouze u 21 procent pedagogů nebyly zaznamenány žádné projevy syndromu vyhoření.

„Pocit vyhoření je stále poměrně tabuizován, učitelky a učitelé jej cítí jako své selhání a nechtějí o něm mluvit, což je jen dalším krokem k plnému rozvoji tohoto syndromu,“ komentuje výsledky výzkumu Miluše Vondráková, vedoucí metodičkou pro primární a preprimární edukaci vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Začarovaný kruh?

"Hovoří se o tom, že učitelé by měli mít nárok  po deseti letech praxe na několikaměsíční volno, po vzoru severských zemí,“ řekla Blesk Zprávám Pácalová. 

Podle Ministerstva školství se jedná o dobrý nástroj na podporu učitelů zaměření proti syndromu vyhoření. Jak ale ukázal nedávný průzkum, učitelů je ale nedostatek.

„Jednalo by se o desetiměsíční volno, ale vzhledem k současné situaci, kdy se školy potýkají s nedostatkem učitelů, se však návrh nejeví jako vhodně načasovaný. V případě, že by se personální situace stabilizovala, nebrání se MŠMT tuto myšlenku podpořit“, řekla Blesk Zprávám mluvčí resortu Aneta Lednová.

Učitelé se tak ocitají v jakémsi začarovaném kruhu. Jako motivaci vidí ministerstvo hlavně zvyšování platů.

„Od ledna 2020 se platy pedagogických pracovníků škol zvýší o 10 %, platy nepedagogických pracovníků pak vzrostou o 7 %. Pro rok 2021 se počítá s navýšením platů pedagogů o dalších 9 % a nepedagogů o 7 %. „Jsme blízko splnění vládního slibu a ty prostředky, jak byly slíbeny, tedy 150 % výše platů oproti roku 2017, do sektoru školství skutečně doputují,“ upozornil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině