„Genocida“ hrabošů na polích: Vědci jsou proti plošnému hubení jedem. A předložili argumenty
Cílem zákroků proti přemnoženým hrabošům nemůže být podle vědců vyhubení, ale udržení hraboší populace v únosných mezích. Hraboš je významnou součástí potravního řetězce, radikální zásah by narušil přirozené vazby, uvedli v pondělním vyjádření vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Spíše než jed doporučují hlubokou orbu a očekávají prudký pokles populací hraboše. Plošnou aplikaci jedu Stutox II na povrch půdy považují vědci za ekologicky nepřijatelnou.
Podle map rostlinolékařské správy se hraboš vyskytuje mozaikovitě, nikoliv plošně. Používání Stutoxu II na hubení hraboše je podle vědců účelné u populací s nízkou až střední početností, při gradaci je zbytečné.
Letošní přemnožení se podle MENDELU neliší od předchozích z hlediska počtu jedinců na hektar. Hraboši se ale přemnožili už na jaře, nikoliv až na podzim, jak to většinou bývá.
„To je také důvodem tak obrovských škod, tedy neobvyklé není samo přemnožení, ale škody, které při tom vznikly,“ uvedl vedoucí Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty MENDELU Josef Suchomel. Hraboší populace obvykle vzroste z nízkých jarních stavů k podzimnímu maximu. Během tří či pěti let počty hrabošů rostou k maximu, načež se zhroutí.
„Předpokládáme tedy, že tam, kde byl hraboš přemnožen, půjde populace prudce dolů. Mozaikovité rozšíření hraboše v krajině můžeme potvrdit i podle našich zkušeností v terénu. Proto bychom nevolili plošnou aplikaci na povrch půdy Stutoxem II. Důraz bychom kladli na provedení hluboké orby po sklizni obilnin a řepky, která může lépe než toxický přípravek hraboše likvidovat,“ uvedla Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Vědci spoléhají na predátory
Dravci při hluboké orbě živé jedince loví. Orba zlikviduje také hraboší systém nor a zásobáren. „Predátoři letos úspěšně vyvedli mláďata, a tak očekáváme, že v příštím roce, budou-li ještě hraboši místně ve vyšších populačních hladinách, jsou schopni udržet hraboše v přijatelných hustotách pro zemědělskou praxi,“ doplnila Heroldová.
To ale podle Suchomela platí jen ve vhodně strukturované krajině, a ne třeba na jižní Moravě, kde výměry polí dosahují i stovky hektarů a dravci nemají moc možností trvale se zabydlet. „Podpora predátorů musí jít ruku v ruce se změnami krajiny, jako jsou menší pole, bohatší struktura plodin a vegetačních prvků v krajině, aby měli predátoři kde po celý rok pobývat,“ uvedl Suchomel.
Zemědělci by měli podle vědců na podzim sledovat stavy hrabošů na vysetých a vzcházejících ozimech a při zvýšených stavech přistoupit k aplikaci Stutoxu II do nor v pozdním podzimu, kdy se hraboši už nerozmnožují, a zásah je tak efektivnější.
Tvrdá kritika
Rozhazování jedu Stutox II po polích nedávno povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Po vlně kritiky ministerstvo zemědělství platnost povolení pozastavilo. Kritici opatření namítají, že jedem se otráví další býložravci nebo dravci a šelmy, kteří otrávené hraboše sežerou.
„Tato kauza je pouze vrcholem pověstného ledovce zvaného průmyslové (chemické) zemědělství v ČR a jejího lobby, které nebere ohledy ani na občany, ani na přírodu. Plošné použití jedů je pak také brutálním útokem na zdraví lidí a je nutné souhlasit a chválit MŽP ČR za to, že tento jedovatý krok označilo za návrat o desítky let do dob totality,“ varoval pro lidovky.cz ekolog a ochránce přírpdy Jiří Malík, podle kterého hrozí „genocida“ na polích.
„Podle zákona na ochranu přírody a krajiny se ochrana přírody a krajiny zajišťuje zejména obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování. Tedy jistě nikoli tím, že jim otrávíme jejich potravu, aby mohli uhynout,“ varoval Malík.
