Čeští kantoři si věří. Dokážeme děti zaujmout, myslí si polovina z nich

Autor: ČTK - 
19. 6. 2019
14:27

Čeští učitelé si začínají více věřit, že dokážou motivovat žáky a zapojit je do výuky, jejich sebedůvěra je ale ve srovnání s pedagogy z jiných zemí stále nízká. Zatímco v zahraničí uvádí v průměru dvě třetiny vyučujících, že umí podnítit zájem žáků o školní práci, v Česku si to myslí polovina učitelů. Ve srovnání s dobou před pěti lety je jich nyní v ČR o deset procent více. Vyplývá to z výsledku mezinárodního průzkumu TALIS 2018, který se uskutečnil v loňském roce a jehož výsledky ve středu novinářům představili zástupci České školní inspekce.

Ve srovnání s posledním podobným průzkumem z roku 2013 uvedlo nyní například o osm procent učitelů více, že umí žákům připravovat podnětné otázky. Celkem se jich k této schopnosti přihlásilo 79 procent. O tom, že umí žákům pomoct uvědomit si, jakou má učení hodnotu, je přesvědčeno 56 procent, tedy o 17 procent více než před pěti lety. Podobně vzrostla sebedůvěra vyučujících ve vlastní schopnost přesvědčit žáky, že mohou mít dobré výsledky. Nyní tomu věří 68 procent z nich.

Navzdory růstu sebevědomí učitelů si jich ovšem v ČR stále nedůvěřuje tolik jako v zahraničí. Motivovat žáky k zájmu o školu nebo pomoct žákům pochopit smysl učení umí v jiných státech Evropské unie dle vlastních vyjádření v průměru o 27 procent učitelů víc než v ČR, schopnost pomáhat dětem kriticky myslet potvrzuje jinde v EU o 18 procent víc pedagogů a přesvědčit školáky o tom, že mohou být dobří, o 17 procent víc než v Česku.

Vedení třídy je umění

Čeští učitelé si ve srovnání s jejich kolegy z jiných evropských států nevěří tolik ani ve vedení třídy, ačkoli v Česku řeší méně problémů s kázeňskými problémy dětí, řekl vrchní školní inspektor Tomáš Zatloukal. Upozornil, že v zahraničí také bývají více různorodé kolektivy než v Česku. V důsledku větší podpory takzvané inkluze, tedy společného vzdělávání handicapovaných a nadaných dětí s ostatními v běžných školách, nicméně podle něj řada učitelů od roku 2017 pociťuje v tomto ohledu stupňující tlak a potřebu vzdělávat se.

Za katedru se možná dostanou i nepedagogové (ilustrační foto.)Za katedru se možná dostanou i nepedagogové (ilustrační foto.) | profimedia

Zájem o kurzy dalšího vzdělávání pro pedagogy na téma výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v posledních letech narostl, a to zhruba ze čtvrtiny na polovinu vyučujících. Oproti době před šesti roky se učitelé naopak méně věnovali rozvoji svých dovedností ve využívání digitálních technologií.

Nedostatek úcty ve společnosti?

Zatloukal podotkl, že nízká sebedůvěra učitelů souvisí i s pocitem, že si společnost jejich profese neváží. Čeští pedagogové v tom jsou skeptičtější než mezinárodní průměr. Ještě horší než v tuzemsku je například situace ve Švédsku, Francii, Itálii či na Slovensku. Naopak velkou společenskou prestiž pociťují pedagogové v asijských zemích, jako je Jižní Korea či Singapur.

Mezinárodní průzkum TALIS 2013 se konal v celkem 48 zemích, z toho ve 23 státech EU. V tuzemsku se ho zúčastnilo 3400 učitelů druhého stupně základních škol a víceletých gymnázií a ředitelé z celkem 219 škol.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Michal Michal ( 19. června 2019 15:49 )

Prdlajs , rostou nám tlustí , líní debilkové

cocumysvole ( 19. června 2019 15:49 )

Takže souběžně s růstem platů roste kantorům sebevědomí. Až budou brát 100 000 Kč budou stoprocentní. Ha ha ha!!­!!!!!!­!!!!!!­!!!!!!­!! Stačilo by těm spratkům sebrat beztrestnost a bylo by vystaráno. Čím víc se s hov-nem mažeš, tím víc smrdí.

Zobrazit celou diskusi
Další videa