„Rozmluví autistu, otevřou dveře,“ chválí Renata asistenční psy. Cvičí i dva roky

Autor: Nikola Forejtová - 
24. 5. 2019
06:15

Renata Krejčové z obecně prospěšné společnosti Pomocné tlapky výcvik asistenčních psů dobře zná. V průměru téměř dva roky trvá, než se pes během převýchovy a poté náročného výcviku naučí všechno potřebné pro svého nového pána. Renata společně s dalšími trenéry předává každý rok pomocníky a přátele nevidomým, epileptikům, lidem na vozíčku nebo s jiným postižením. A pro Blesk Zprávy vysvětluje, jaký je rozdíl mezi asistenčním a vodicím psem.

Jednou z čerstvých šťastných dvojic, které spojily Pomocné tlapky, je i duo černého labradorského retrívra Quina a slepé Nikoly. Právě retrívři jsou k výcviku používání nejčastěji. „Někteří pejskaři říkají, že jsou to prodejní psi… za pohlazení a kus žvance půjdou za každým,“ směje se Renata. Dodává přitom, že i tato část retrívří povahy je výhodná. Psovi pak nevadí, že se mu během života změní i třikrát páníček.

Výcvik chlupatého pomocníka trvá řadu měsíců. Už osmitýdenní štěně se předá dočasným vychovatelům, kde si zvyká na pobyt s lidmi v domácím i venkovním prostředí a chytá základní povely poslušnosti a přinášení. Po roce se pak pes dostane do obtížného výcviku, kterým se z něj stává pes vodicí nebo asistenční pomocník.

Pes vodicí, jakým je i nový kamarád a pomocník Nikoly, se cvičí úplně jinak, než pes asistenční. „Je široká škála různě cvičených asistenčních psů na míru každému klientovi. Asistenční pes je určen zejména pro lidi s fyzickým postižením, pro lidi na vozíčku nebo o berlích. Také pro diabetiky i pro epileptiky,“ vysvětluje Krejčová.

Vodicí pes je určen pro lidi s postižením zrakovým. „Ti pomáhají bezpečnějšímu a rychlejšímu pohybu z místa na místo, zejména v exteriérech i interiérech veřejného prostranství,“ dodává expertka.

Jeden hledá přechod, druhý učí smíchu

„Vodicí pes musí umět označovat překážky – zastavit se u obrubníku, hrbolu, díry. Člověk samozřejmě musí vědět, kam jde. A dávat povely. Pes se například zastaví u přechodu, ale páníček musí rozhodnout, že se přechází. Naše společnost má například požadavek na užívání slepecké holi, aby si klient překážku oťukal. A teprve pak dal, podle jejího druhu, psovi povel, co má dělat,“ rozpovídala se pro Blesk Zprávy Krejčová. Stejně tak musí umět pes najít lavičku, pult v bance nebo na nádraží, dveře, schody i zastávku MHD. 

Pomocné tlapky se snaží, aby každý klient měl svého pravého psa. Nikola si s retrívrem Quinem už užívá doma i na ulici, kde jí pomáhá s orientacíPomocné tlapky se snaží, aby každý klient měl svého pravého psa. Nikola si s retrívrem Quinem už užívá doma i na ulici, kde jí pomáhá s orientací | archiv www.pomocnetlapky.cz

Asistenční pes bývá hlavně doma

Asistenční pes naopak pomáhá převážně doma. Může například podávat věci, otevírat dveře, pračku, rozsvěcet světlo, přivolávat pomoc, zvedat ruce na ovladač elektrického vozíku, přinášet zvonící mobil a podobně.

„U nás máme i podskupinu, které říkáme „šikovní společníci“. To je druh asistenčního psa, který je určen pro člověka nebo dítě, které není schopno se psem spolupracovat – třeba mentálně postižení nebo autisté. Pes tak zastává funkci kamaráda a canisterapeuta. Zároveň je ale asistentem pečující osoby. Otevírá dveře rodičům, když nesou postižené dítě v náručí, nebo odnáší pleny do koše,“ objasňuje Krejčová.

Canisterapii, tedy léčbu pomocí kontaktu psa s člověkem, uznává řada odborníků. Krejčová si její účinky rovněž nemůže vynachválit. „Některé autistické děti se dokonce rozmluvily, zlepšily se jim sociální schopnosti, smějí se, četnost a intenzita záchvatů vzteku nebo úzkosti se viditelně snížila...to všechno umí šikovný společník,“ říká s úsměvem.

Expertka upozorňuje, že se zkoumá i povaha psa a propojení s vhodným pánem. „Od štěňátka je monitorujeme a pozorujeme, co je baví a jakou mají povahu. Klidný, odolný pes, který není vášnivým aportérem a dobře snáší hluk města, se hodí na psa vodicího. Aportéři se hodí k vozíčku a jemné povahy zase k dětem s kombinovanými vadami. Ti, kteří se rychle nudí, pak sednou k páníčkovi, který má rád aktivní život,“ míní Renata.

Peníze jen nevidomým

Rozdíl v asistenčních psech a psech vodících je i po finanční stránce věci. Nevidomým lidem totiž hradí pořízení psa stát, přesněji: příspěvek na tzv. kompenzační pomůcku může dosáhnout až 350 tisíc korun. Asistenční psi ale v legislativě prozatím nejsou. „My dáváme pejsky žadatelům zadarmo, za vodicího nám pak zaplatí stát, na asistenčního sbíráme prostředky v nadaci a pomocí grantů,“ dodává Krejčová.

Ale i pořízení „zadarmo“ něco stojí. Žadatel musí totiž projít vstupním pohovorem s organizací i veterinářem. „Výhodou u asistenčních psů je, že jsou stále majetkem naší organizace a po právní stránce jsou dlouhodobě zapůjčeni. To je proto, abychom si psa mohli vzít v případě, že například dojde k týrání,“ uvádí expertka na výcvik. Vodící psi jsou ale jako kompenzační pomůcka majetkem postiženého.

A co se stane se psem, kterému už tlapky tolik neslouží? Odchází na odpočinek a dostává oranžovou vestu s nápisem senior. 95 procent psů dožije u svého páníčka, s tím, že má postižený přednostní nárok na dalšího pejska. Zbytek si užívá plné misky žrádla a péče u příbuzných, známých nebo třeba u svých původních vychovatelů.

 

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Sněmovna na popud opozice jedná o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše

liskabystrouska ( 24. května 2019 07:31 )

neublizil

liskabystrouska ( 24. května 2019 07:28 )

hlavne aby mu nikdo psíkovi

Zobrazit celou diskusi
Další videa