Děti, práce i umírající maminka: Petra je „sendvičový“ otrok a volá po změně

21. 4. 2019
06:20

Malé děti na jedné straně, na té druhé nemohoucí rodiče. To je každodenní úděl tzv. sendvičové generace. Pojem označuje lidi ve středním nebo raně důchodovém věku, kteří se snaží pečovat o své blízké na dvou frontách a do toho pracovat. V Česku jich bylo podle odhadů jen v roce 2016 asi půl milionu, jak Blesk Zprávám řekl ředitel programu „Byznys pro společnost“ Pavel Štern. Jednou z nich je i Petra, která jednu dobu pracovala, dbala o umírající maminku i o své děti. Své zažila i Alena s manželem, který má Alzheimera. Podle obou žen je informovanost o problému velmi malá a lidé se stydí mluvit. 

V Česku roste počet těch, kteří zároveň se svou prací ještě pečují o blízké v rodině. Péči musí často věnovat nejen svým dětem, ale také stárnoucím rodičům nebo i partnerům a sourozencům, kteří se dostali do obtížné zdravotní situace. „Podle průzkumu je v Česku přes půl miliónu neformálně pečujících osob, které řadíme k sendvičové generaci,“ řekl Blesk Zprávám Pavel Štern.

A výhled do blízké budoucnosti nevypadá lépe. „V oblasti stárnutí obyvatel bude muset stát do budoucna dělat mnohem více než dnes. Podle demografických prognóz bude v ČR v roce 2050 více jak 3,5 milionu lidí kolem 65 let věku. Budeme potřebovat posílit různorodost systému a jeho dostupnost, například kombinovat mnohem více možnosti domácí a rezidenční péče,“ dodává expert.

Průzkum ukázal i to, že dvě třetiny osob pečujících o své blízké jsou ženy. Především jde o ty ve věku od 34 do 64 let. 

Pro silné povahy: Děti, staří rodiče a nemocný manžel

Jednou z pracujících a pečujících osob je Alena. „Nejsem jenom matka, ale pečuji o nemocného manžela s Alzheimerovou demencí. V budoucnu mě čeká ještě starost o rodiče,“ zmínila. Jde přitom o zápřah na emoce.

Nejenže se dotyčný musí každý den dívat, jak jeho blízký chřadne, o svých problémech musí navíc začít mluvit na veřejnosti. Minimálně mezi kolegy v práci. „Ne každý má odvahu se pochlubit, že se doma o někoho stará. Statistik moc není, protože se o tom lidé bojí mluvit,“ uvedla Alena.

A zatímco si lidé problémy nechávají mnohdy pro sebe, v práci jim hoří vyhození, ale také třeba vyhazov. Péče o starého či nemocného člověka totiž volá po větším volnu. Ale ne každý si o něj dokáže říct.

Alena (uprostřed) a Petra se svěřily se svým příběhem o nemocných blízkých. O svém životě promluvily na konferenci zaměřující se na téma péče a skloubení rodinného a pracovního životaAlena (uprostřed) a Petra se svěřily se svým příběhem o nemocných blízkých. O svém životě promluvily na konferenci zaměřující se na téma péče a skloubení rodinného a pracovního života | 

Řada lidí se také bojí, že zaměstnavatel nebude vstřícný, což se stalo i Aleně. „Mateřská probíhala krásně, zaměstnavatel byl hodný a vstřícný. Jenže to skončilo s nemocným manželem, kdy jsem najednou potřebovala ošetřovatelské volno apod.,“ zmínila Alena rozhořčeně a spolu s dalšími „pečovateli“ volá po změně.

Místo domluvy se stávajícím zaměstnavatelem se lidé také raději přesunou do hůře placeného zaměstnání, ale s flexibilní pracovní dobou. Nezřídka kdy je ke změně donutí i sám zaměstnavatel, jak sami tvrdí.

Nákres ukazující problém sendvičové generace. Střední generace se musí starat jak o své děti, tak o svoje rodiče. Často se stává, že přibude ještě starost o nemocného partnera nebo sourozenceNákres ukazující problém sendvičové generace. Střední generace se musí starat jak o své děti, tak o svoje rodiče. Často se stává, že přibude ještě starost o nemocného partnera nebo sourozence | 

Smrt je za dveřmi, ale papíry nepočkají

„Je potřeba tohle tabuizované téma otevřít a zlepšit možnosti domácí péče. Už teď máme problém a lidé se nevejdou do ústavů a domácí péče je u nás náročná a drahá,“ doplňuje Alenu Petra, která se zařadila do sendvičové generace v době, kdy se přes půl roku starala o smrtelně nemocnou maminku.

„Na mateřství se máte šanci připravovat devět měsíců, po špatné diagnóze se vám život obrátí o 180 stupňů. Najednou musíte změnit celý svůj život a zjišťovat si kvanta informací, ke kterým není přístup,“ připojila Petra.

Odborníci to vidí podobně. „Chybí informovanost veřejnosti, lidé netuší co je čeká. Průzkumy ukázaly, že 70 procent rodin se obává o důstojné stáří příbuzných a 80 % není na podzim života svých blízkých připraveno,“ řekl Štern. 

Ve chvíli, kdy se totiž začnete starat o člověka na smrtelné posteli, nejenže potřebujete čas na péči, ale také čas a peníze na zařízení administrativy i přestavbu obydlí. „Najednou musíte řešit převedení nemovitostí, přepis hypotéky, příspěvky na péči, invalidní důchod, dávky. Musíte si také přestavět domov, aby vyhovoval potřebám nemocného,“ glosovala Alena a dodala, že mnohdy může jít o kompletní přestavbu bytu.

„Je potřeba úpravy ložnice, aby byla dostatečně prostorná a vzdušná. Lůžko musí být vysoké, aby se nemocnému nebo seniorovi pohodlně vstávalo. Případně je potřeba zajistit polohovací lůžko. Dále chodítko, toaletní křeslo, vyšší toaletní mísa, rozšíření dveří, madla v koupelně i jinde po bytě, protiskluzová dlažba v koupelně, zapotřebí je také sprchový kout místo vany,“ přidávají výčet potřebných změn v domácnosti odborníci z webu Staramseapecuji.cz, mezi které patří i Štern.

Nemocný má nárok i na 200 tisíc na auto

Stát nabízí pro pečující lidi řadu příspěvků. Jenže některá pravidla jsou nastavená tak, že se člověk k potřebné dávce nedostane. „Zkuste si vysvětlit úřadu, že i když má manžel zdravé tělo a je v produktivním věku, tak že mu nefunguje hlava. Několikrát mi třeba řekli, že příspěvek poskytují od 65 let,“ zlobila se Alena.

Se špatnou zkušeností se setkala i Petra. „Mamince dávali půl roku. Příspěvek nám ale dali až čtyři měsíce po její smrti. Lůžko, léky i vybavení jsme platili ze svého, a to vše ze zkráceného úvazku,“ svěřila se.

Žadatel o příspěvky má přitom nárok, podle svého postižení, na řadu „výhod“. Jednou z nich je i příspěvek na zvláštní pomůcky, který může dosáhnout až na částku 350 tisíc korun. Zde se počítá třeba se zakoupením kolečkového křesla nebo s vybudování rampy či madel po bytě.

Nemocný, postižený či prostě starý má také nárok na příspěvek na bydlení, příspěvek na motorové vozidlo až do 200 tisíc, pokud mu jeho nemoc nedovoluje cestovat v MHD a musí často v týdnu navštěvovat lékaře. A také příspěvek na cestování. Pečující člověk má pak nárok na ošetřovné, které se počítá podle stupně postižení osoby, o kterou člověk pečuje. 

„Pečujícím, který má nárok na placené volno, může pak být nejen příbuzný a partner, ale i sourozenec, zeť, teta nebo strýc. Stejně tak i nesezdaná družka, pokud žije oficiálně u ošetřovaného v domácnosti,“ uzavřel Štern.

liskabystrouska ( 21. dubna 2019 18:52 )

no boze ja se taky postarala o matku a postiz. dceru a tri deti a nebrali jsme na ne tolik co berou dneska a snad jeji rodice měli duchod ne? to je porad fnukaniho ..a skemraniho ...o peníze.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa