Opustila práci, aby pečovala o tátu s Alzheimerem. Ten chtěl Robyn zabít

Autor: ivm - 
28. května 2018
19:10

Lukrativní zaměstnání v Londýně opustila Robyn Hollingworthová v pouhých 25 letech proto, aby se mohla starat o svého nemocného otce. Trpěl Alzheimerovou chorobou. Robyn ale v rámci péče zažila hodně těžkých okamžiků, kdy ji vlastní táta nejen nepoznával, ale měl také tendence ublížit jí. Vyhrožoval jí také, že ji zabije.

Schovávala se za pohovkou v obývacím pokoji a slyšela, jak její táta jde po schodech a křičí: „Kde jsi, ty malý zloději. Já tě zabiju, slyšíš mě?“ V tom na okno zaklepala sousedka. Zeptala se, jestli je všechno v pořádku, protože slyšel hluk vycházející z Robynina domu.

Otec se se sousedem přátelsky rozpovídal, a tak se Robyn mohla vyplížit ven ke svojí kamarádce Kate. „Byla jsem bosa, odřená od plotu, když jsem přes něj šplhala, abych se dostala do bezpečí ke své přítelkyni,“ vzpomíná.

Když otec Robyn onemocněl Alzheimerovou chorobou, bylo jí 24, podnikala v módním průmyslu a žila v Londýně. Její matka péči o otce sama nezvládala. Potřebovala někoho, kdo by jí těžkou situaci alespoň trochu ulehčil. Robyn se proto přestěhovala zpátky domů. 

Silné deprese, halucinace a agresivita

Choroba postupovala rychle, od prvotních náznaků, kdy měl otec Robyn potíže s normální řečí, se dostavily silné deprese. A také halucinace i agresivní chování. Dospělo to až do takového stadia, kdy si přestal uvědomovat věci, které dělá, a také přestal poznávat své nejbližší. 

Jednou například matce Robyn nabídl, že jí uvaří kávu. Místo obvyklého šálku jí donesl půllitr kávy, kterou připravil v mikrovlnce. Začal zapomínat triviální věci. Jeho chování začalo být nepředvídatelné. Nemohl doma zůstávat sám ani na krátkou dobu.

„Kolikrát se máma vrátila z rychlého nákupu a našla v domě neuvěřitelnou spoušť. Zdi byly obložené novinovým papírem, dále třeba vytrhával zásuvky nebo vyhazoval věci ze skříní na podlahu. Po takové události ho máma vždy našla schouleného v ložnici, kde se neuvěřitelně třásl a vzlykal ve své posteli,“ uvedla Robyn.

Otci se také podařilo utéct z domova a pátrala po něm i policie. Matka s dcerou věděly, že lépe už nebylo. Robyn se tehdy mámy zeptala, jestli svého muže pořád miluje. „Samozřejmě že ano, ale jinak. Už to není to ten člověk, kterého jsem si vzala,“ dočkala se odpovědi.

Matka Robyn zemřela na rakovinu kůže

Za pár měsíců diagnostikovali lékaři matce Robyn velmi agresivní druh rakoviny kůže. V té době už otec vůbec nechápal, že se něco děje. „Již nedokázal pochopit, že je máma nemocná. Ve světlejších chvilkách si však uvědomoval, že je na tom máma zle, takových momentů ale bylo velmi málo. Když zemřela, stále se mě vyptával, kdy se vrátí domů z práce,“ zmínila mladá žena.

Po smrti matky začala Robyn s otcem bydlet sama. Zvykal si na to špatně, měl naučenou rutinu, že o něj pečují obě ženy. „Najednou jsem tam byla jen já, začal si myslet, že jsem cizí, a snažil se mě dostat z domu. Ani ne měsíc od mámina pohřbu mě po domě honil s nožem v ruce,“ řekla Robyn.

Otec přežil svoji ženu jen o pět měsíců

Po takových zkušenostech se žena se svým bratrem rozhodli, že jejich otec půjde do ústavu. Byl pro okolí nebezpečný, Robyn s ním už nemohla zůstávat doma sama. V ústavu se ale jeho stav nadále zhoršoval, po prodělaném zápalu plic začal rapidně hubnout, ztrácel se před očima. Nakonec zemřel pět měsíců po své ženě.

„Mrzí mě, že se rodiče nikdy nedočkali vnoučat, že se nezúčastnili mé svatby. Věřím ale, že po tak těžkých zdravotních komplikacích pro ně byl odchod vysvobozením,“ uzavřela Robyn.

Video Dvouletá holčička trpí dětským Alzheimerem. - youtube.com/gofundme.com/hopeformarian

agfor ( 28. května 2018 19:22 )

Taky jsem opustil práci a starám se o 91letou matku. Jediný kdo mi neustále hází klacky pod nohy je tento rasistický stát - nemáme nárok na ZTP, který běžně dostávají mladí a zdraví cikáni.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud