„Nechci, aby se lidé odtahovali.“ Tynka (26) je mentálně postižená, pomohla jí kavárna

Autor: ula - 
14. dubna 2019
07:30

Kristýna je mentálně postižená, kvůli tomu se od ní v minulosti lidé odtahovali a nechtěli s ní mít nic společného. Její maminka Lenka říká, že se naštěstí přístup veřejnosti za posledních 20 let zlepšil. I tak byla prý šťastná, když její dcera dostala možnost po vyučení pracovat v kavárně Bílá vrána a začlenit se do normálního života a pracovního provozu. Kristýna se svěřila Blesk Zprávám, co ji v práci činí nejvíce šťastnou.

Kristýnka, která si říká Tynka, nemá napsáno na čele, že je mentálně postižená, nepoznáte to na ní. Přesto její maminka Lenka vzpomíná na doby, kdy lidé její dceru nechápali. 

 „Odtahovali se od ní a nikdo s ní nechtěl mít nic společného. Setkala jsem se s lidmi, kteří říkali, proč by se mělo mentálně postiženým pomáhat,“ svěřila se Lenka Blesk Zprávám.

Nyní už je podle ní situace jiná, ale pořád je co zlepšovat. „Je třeba lidem stále vysvětlovat, že se handicapovaných nemají bát a naopak jim naslouchat,“ dodává žena.

Přijďte si posedět

Tynka se vyučila cukrářkou. Přesto si prošla obtížným obdobím, kdy nemohla sehnat práci a seděla doma. Když maminka sháněla pro dceru chráněné bydlení v Kodymově ulici v Praze, poprvé tam spatřila kavárnu Bílá vrána, kterou provozovala Pohoda – společnost pro normální život lidí s postižením.

„V Bílé vráně pracují lidé s mentálním postižením, které jejich práce velmi těší a pomáhá jim žít život, co nejpodobnější životu jejich vrstevníků. Bílá vrána není tréninkovou kavárnou, zaměstnanci dostávají plat, což jim výrazně zlepšuje kvalitu života,“ říká Eva Košťálová ze společnosti Pohoda. Ta si zároveň přeje, aby lidé navštěvovali kavárnu častěji, a láká na ručně dělané výborné zákusky. 

Jak funguje kavárna Bílá vrána? To vysvětluje Eva Košťálová:

Video Jak funguje kavárna Bílá vrána? - Andrea Ulagová, Jan Jedlička

Tynka: Nechci, aby se ode mě lidé odtahovali

Já ráda peču. Umím mrkvový dort, drobenkový koláč, dělali jsme linecká srdíčka, také pomáhám s polévkami v kuchyni a s přípravou toustů,“ chlubí se Tynka a je vidět, že ji práce velmi těší.

A co by si dívka přála do budoucna?  „Nechci mít zdravotní problémy a nechci, aby na mě lidi koukali skrz prsty, že mám handicap, a odtahovali se ode mě. Tady jsou lidé, kteří ví, jaký mám problém, a snaží se mi pomáhat a jsem ráda, že tu můžu být,“ usmívá se dívka.

Zaměstnanci kavárny zvládají i připravit catering a obsluhovat 200 až 300 lidí. Podívejte se na rozhovor s Tynkou a její maminkou, která mimo jiné vysvětluje, jak tyto služby fungují:

Video Tynka pracuje v kavárně, která zaměstnává mentálně postižené - Andrea Ulagová, Jan Jedlička

Lenka: Ne všichni mají tolik štěstí

Lenka se rozpovídala i o tom, jak je důležité pomáhat lidem s mentálním postižením a snažit se je začlenit do běžného života.

„Mám spoustu známých, kteří neměli štěstí a rodiče jim nebyli schopní poradit a pomoci. Spousta z nich je nezaměstnaných a tráví celé dny v obchodních centrech, nemají cíl a ani neví, že by ho mohli mít. Ale ti lidé potřebují někam patřit a mít přátele,“ přiblížila matka handicapovaného dítěte problémy podobných rodin.

Co Lenka ještě řekla o chování Čechů k postiženým? Zjistíte v rozhovoru:

Video Proč je důležité zaměstnat lidi s mentálním postižením? - Andrea Ulagová, Jan Jedlička

Další videa
Články odjinud