„Vždycky jsem měla chuť pomáhat druhým,“ prozradila Blesk.cz Eliška, která pomáhá skrze svou práci už osm let. Právě proto vystudovala obor sociálně-právní. Později pracovala na sociálním úřadu, kde pomáhala lidem v nouzi hledat vhodné pracovní místo. Přesto jí tato práce nestačila. Chtěla mít větší moc, větší šanci pomáhat.
A právě před rokem začala pracovat jako asistentka mentálně postižených. „Dává mi to radost a smysl života. Cítím tuhle práci spíše jako své poslání,“ svěřila se. Při práci se během dne setká s nejrůznějšími klienty, od lehkých mentálních handicapů až po nemohoucí seniory, kteří se už o sebe nepostarají.
Přestože jí většina interakce s klienty vykouzlí úsměv na tváři, čas od času dojde i k nedorozumění. „Někteří klienti zkouší na každou novou asistentku kdeco, aby zjistili, kde jsou její hranice,“ prozradila. Z toho důvodu prochází všichni zaměstnanci pravidelnými kurzy, aby byli dostatečně asertivní a věděli, jak s druhými jednat.
Někdy i doprovází autistu ze školy
Ačkoli je Eliška křehká mladá žena, útlocitná rozhodně není. „Nesmíte podléhat lítosti. Musíte k nim přistupovat jako k sobě rovným. Někteří asistenti se začnou utápět ve smutku, a tak to nevydrží a skončí,“ vysvětlovala, že je třeba jistého odstupu.
A jak taková práce asistenta vypadá? Nefunguje to jako ve filmu Nedotknutelní, kdy si bohatý paraplegik (vozíčkář – pozn. red.) najme pomocníka. Asistenti v Česku pracují osm hodin denně, kdy během měsíce pomáhají deseti až dvaceti uživatelům.
Některé výpomoci trvají i čtvrt hodiny, kdy například doprovází autisty domů ze školy. Jiné setkání ale až šest hodin. Ačkoli je práce asistenta někdy vyčerpávající a člověk na ní nezbohatne, Eliška tvrdí, že jí naopak dodává spoustu energie do života. Rozhodně by tuhle práci neměnila.
Podívejte se na fotky z organizace FOSA:
Podívejte se, jak hendikepovaná atletka trénovala s olympionikem Janem Železným:
Handicapovaná atletka trénovala s Janem Železným iSport TV
