15°C
V dědictví se mohou skrývat milionové dluhy. „Objeví se třeba až za rok“
Češi stále častěji odmítají dědictví, která jsou zatížena velkými dluhy. A není divu. Zatímco dříve platilo, že dědic odpovídal za dluhy jen do výše samotné pozůstalosti, od roku 2014 je jeho odpovědnost za dluhy zemřelého úplná. Ne vždy se ovšem věřitelé ozvou hned. „Může se stát, že dědictví přijmete a posléze se objeví vysoké dluhy, o kterých jste netušili. Z praxe víme, že už takové případy nastaly,“ řekl v rozhovoru pro Blesk Zprávy prezident Notářské komory Radim Neubauer.
Muž z Ralska zemřel bez zanechání závěti a zbylo po něm dědictví, které bylo značně předlužené. Nikdo z dědiců nechtěl závazky převzít, proto vše dostal stát. Soud nakonec rozhodl o likvidaci dědictví s tím, že věřitelům vyplatil peníze získané prodejem zbylého majetku z pozůstalosti, zbytek dluhů pak zanikl.
Jediné, co se nepodařilo prodat, byla dvoukilová propanbutanová bomba, která tak státu zbyla. Konkrétně „přistála“ na stole úředníků z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ti ji zkusili znovu prodat alespoň za 100 korun, ale nikdo o ni neměl zájem, takže ji nechali zlikvidovat.
Češi dluhy dědit nechtějí, notář před nimi varuje
Nejde zdaleka o ojedinělý příběh. Podle zkušeností Notářské komory ČR i ÚZSVM roste počet dědictví, která Češi odmítají. Znatelné je to hlavně od roku 2014, kdy nový občanský zákoník zavedl, že dědic odpovídá za kompletní dluhy. Dříve přitom musel zaplatit jen dluhy do výše samotného dědictví. Lidé také mnohem více než dříve přerozdělují svůj majetek už za života, například formou darování. V rámci dědického řízení je tak projednáváno stále méně hodnotného majetku.
Prezident Notářské komory Radim Neubauer upozorňuje, že dědictví může ukrývat i vysoké dluhy, o kterých nikdo neví. Problém to může být zvláště v rodinách, kde spolu členové příliš nekomunikují a o svých životech mají jen omezené informace. V Česku totiž neexistuje centrální evidence dluhu.
„Může se ale stát, že tam dluh je, ale pouze o něm nevíte nebo nevíte o celé výši. Pak dědictví přijmete, a posléze se mohou objevit dluhy, o kterých jste netušili. Takže i když zdědíte majetek za 10 tisíc, můžete odpovídat za milionový dluh. Z praxe víme, že případy tohoto typu už nastaly,“ zmínil v rozhovoru pro Blesk Zprávy Neubauer s tím, že dluh se může objevit třeba až za rok.
Prezident notářů ve Studiu Blesku:
„To, že zemřelý dlužil třeba sousedovi, to je dluh, o kterém když dědici nebo notář neví, tak se to v dědictví neprojedná. Odpovědnost za dluhy je ovšem ze zákona, takže to není vázáno na to, že nějaký dluh je znám nebo je potvrzen či uznán,“ vysvětlil prezident notářů.
Stát jako poslední dědic odmítnout nemůže
Než aby se lidé dostali sami do dluhů, je pro ně mnohdy rozumnější celé dědictví odmítnout. „Máte možnosti dědictví odmítnout, pak se nestáváte vůbec dědicem. Ale lze odmítnout pouze dědictví jako celek, nelze si vybrat pouze určitou část,“ upřesnil Neubauer s tím, že takové prohlášení je zpětně neodvolatelné.
„Je také třeba vědět, že když odmítne potomek, tak na jeho místo nastupuje jeho potomek, tedy vnuk. A tak se děje, že máme mnohdy dědictví, která se tak dlouho odmítají, až nastoupí v poslední linii stát,“ řekl Neubauer.
Stát v takovém případě dědí jak majetek, tak dluhy. Za dluhy ale na rozdíl od občanů odpovídá jen do výše hodnoty zděděného majetku. Tato „nechtěná“ dědictví řeší již zmíněný majetkový úřad, který je pak prodává nebo nabízí dalším institucím.
Nový občanský zákoník v tomto případě jde proti lidu. Stačí ale uplatnit u notáře "výhradu soupisu pozůstalosti" a stáváte se dlužníkem jen do výše dědického podílu. § 1675 NOZ.