Většina Čechů umírá v nemocnici, muži i na ulici. Doma skoná jen pětina lidí
Většina Čechů by svůj poslední den nejraději prožila v klidu domova, ale ve skutečnosti se toto přání „splní“ jen každému pátému. Mnohem častější je smrt v nemocnici, léčebném ústavu nebo v sociálním zařízení. Péče, která by lidem umožnila častěji umírat v klidu domova, není v Česku natolik rozšířená, jako je tomu v některých jiných evropských státech.
Vedení Olomouckého kraje nově plánuje každoročně vyčlenit několik milionů korun na fungování a další rozvoj paliativní péče. Poskytovatelům domácí a lůžkové paliativní péče by mělo zamířit až pět milionů korun, další více než dva miliony by pak měly být určeny na investice a školení pracovníků.
„Paliativní péče byla dlouhá léta ve společnosti tabu. To jsme se rozhodli změnit, protože když o něčem nebudeme mluvit, těžko to můžeme zlepšit. Je to často jediná věc, kterou můžeme pro umírající udělat,“ uvedl tamní hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) s tím, že nová koncepce počítá s podporou ambulantní paliativní péče, mobilních hospiců i lůžkové péče.
Kromě nových paliativních oddělení pro těžce nemocné a umírající by měla vzniknout třeba i služba mobilního hospice v Přerově, která by lidem poskytovala péči a potřebnou léčbu bolesti přímo u nich doma v ambulantní podobě. Nemuseli by tak pobývat v nemocnici.
Umřít doma? Jen zbožné přání
Právě možnost umřít v klidu domova je dlouhodobě přáním většiny Čechů. Průzkumy agentury STEM/Mark pro sdružení Cesta domů z let 2013 i 2015 ukazují, že takovou možnost by uvítalo 80 procent lidí. Naopak nejméně přijatelná je pro dvě třetiny Čechů smrt v léčebně dlouhodobě nemocných, pro 31 procent z nich pak smrt v nemocnici.
Realita je ale ve skutečnosti přesně opačná. Většina Čechů totiž naposledy vydechne právě v těchto zařízeních. Ukazují to čísla Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Loni zemřelo v nemocnici celkem 72 tisíc lidí, což je bezmála 65 procent všech zemřelých. V léčebném ústavu nebo jiném zařízení pak 9800 lidí. V obou případech je situace poměrově srovnatelná pro ženy i muže.
Naproti tomu doma zemřelo 24 tisíc lidí, tedy zhruba každý pátý (21,8 %). Za posledních deset let se tento počet prakticky vůbec nezměnil, v roce 2007 to bylo 18,1 procent, v roce 2013 pak 20,2 procent. Nárůst je tedy jen velmi pozvolný, reálně jde o stovky lidí ročně. Pro srovnání, ve Švédsku nebo Německu umírá doma polovina obyvatel, v Polsku 39 procent. Třeba v Itálii je to až 75 procent.
Chybí rozvoj i financování paliativní péče
Rozvoj služeb paliativní péče je v Česku dlouhodobě podceňován a situace se zlepšuje jen velmi pomalu, což platí o péči pro umírající děti i dospělé. Situace se výrazně liší v jednotlivých krajích a zcela vyřešeno není ani financování hospiců. Ondřej Kopecký z Centra podpůrné a paliativní péče v pražské Všeobecné fakultní nemocnici si myslí, že chybí systémový nástroj pro financování péče a její strukturní popis.
Paliativní péče má zmírnit bolest a utrpení. Nesoustřeďuje se na vyléčení, ale na kvalitu posledních dní a měsíců života. Například na mírnění doprovodných příznaků nemoci, komunikaci s nemocným a respekt k němu. Zahrnuje i psychickou podporu a také pomoc blízkým a ročně by ji v Česku potřebovalo až 70 tisíc lidí.
Smrt na ulici potká častěji muže
Čísla statistiků rovněž ukazují, že v průměru čtyřikrát více mužů než žen umírá na ulici. Třeba loni takto zemřelo 1204 mužů a 288 žen, v předchozích letech byla čísla obdobná. Ženy naproti tomu až třikrát častěji umírají v různých sociálních zařízeních, například v domovech pro seniory. Loni takto zemřelo 6316 žen a 2530 mužů.
lepsi umrit ve sve posteli nez v nemocnici nebo na ldn fujjjjjjjjjjjjjjjjjjj všichni neprijemni cely personal..