„Vidím umřít i tři lidi za víkend.“ Pavel poodkryl práci v mobilním hospicu
Nevyléčitelně nemocní lidé stále častěji volí možnost zemřít doma. Cítí se tu totiž lépe než v nemocnicích nebo jiných zařízeních. Rozhodnutí navíc často ovlivní celou rodinu, která se rozhodne v posledních chvílích o umírajícího pečovat. V Česku existuje řada organizací, které poskytují mobilní hospicovou péči. Pavel Klimeš pracuje v pražském hospici Cesta domů a ve Studiu Blesk řekl, jaké to je pomáhat rodinám, kterým umírá milovaný člověk.
Mobilní hospicová péče zahrnuje nepřetržitou péči lékaře, sestry, ale má i sociální přesah, kdy rodině umírajícího pomáhá například psycholog. Náročné jsou zejména chvíle, kdy v rodině umírá dítě.
Pavel Klimeš pracuje jako „vedoucí sestra“ v mobilním hospici Cesta domů. Označení vedoucí sestra si zvolil sám, protože legislativa vzhledem k jeho vzdělání umožňuje použít pouze označení sestra nebo ošetřovatel, a on se rozhodl pro sestru.
Pavel pomáhá těm, kteří se rozhodli zemřít doma, obklopeni svou rodinou. Sám přiznává, že to není lehká práce. „Vidím každý den umírat lidi, víkendy trávím tím, že objíždím naše pacienty, občas se ocitnu dvakrát nebo třikrát za víkend u úmrtí, kde panuje spousta smutku a emocí,“ popsal Pavel ve Studiu Blesk.
Co Pavla drží při tak těžké práci nad vodou? Co je vlastně paliativní péče, jak funguje a komu je určená? Nejen to zjistíte v rozhovoru:
Dobrý večer všem, pane Pavle, hluboce se před Vámi skláním a před mnoha dalšími, kteří tuto práci dělají, díky Vám všem.....