Češi žijí déle, ale „bonusové“ roky jen marodí: Demografka má vysvětlení
Češi dnes žijí v průměru o dva roky kratší dobu než běžný Evropan a za nejlepšími státy „zaostávají“ dokonce o čtyři až pět let. Zásadní potíž je navíc v tom, že i přes rostoucí věk do dožití si lidé v Česku stáří příliš neužívají a mnohem delší dobu žijí v nemoci. „Od 60. let minulého století máme stejnou délku ve zdraví, ale více času strávíme v nemocnicích nebo pečovatelských domech,“ upozorňuje demografka Dana Hübelová. A do značné míry si za to Češi mohou sami.
Statistiky fascinují stále rostoucí čísla dožití mužů i žen. Od začátku 90. let se délka života v Česku protáhla o šest až sedm let a dnes se ženy průměrně dožívají 82,1 roků a muži 76,2 roků. Bohužel to ale neznamená, že by si lidé užívali delší klidný důchod. Naopak, mnohem více času stráví v péči lékařů.
Dana Hübelová, vedoucí Ústavu demografie a aplikované statistiky na brněnské Mendelově univerzitě, upozorňuje, že od 60. let se délka života ve zdraví a různých obtíží prakticky vůbec nezměnila. Ve zdraví ženy v Česku běžně prožijí kolem 62 let, muži pak 60 let.
„Přestože muži žijí v průměru kratší dobu než ženy, počet let prožitých v dobrém zdraví je u nich téměř stejný jako u žen, a to pro všechny použité ukazatele. Ženy prožijí v porovnání s muži delší část svého života ve špatném zdraví s větší pravděpodobností výskytu vážnějších zdravotních problémů,“ vysvětluje Hübelová. Dodává, že 65letí muži stráví bez zdravotních omezení běžných činností 54% zbývajícího života, naproti tomu 65leté ženy jen 45 % zbývajícího života.
Většina Evropy je na tom lépe
Naproti tomu ve vyspělejších zemích roste jak délka dožití, tak délka zdravého života. Velké srovnání zemí EU z roku 2009 ukázalo, že lépe než Česko je na tom v tomto ohledu 20 států. Kratší život ve zdraví mají hlavně východní a postkomunistické země: Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko.
Podle expertky si za to Češi mohou do značné míry sami, protože tuzemská zdravotní péče, proočkovanost i screeningové programy jsou na velmi vysoké úrovni. „Je to spíše společenský problém, který je daný vnímáním významu zdraví a individuální péče o své vlastní zdraví,“ říká.
„To asi neovlivní ani „cukrovinková vyhláška“ nebo omezení kouření v restauracích, když jen reklama je plná „útoků“ na děti ve smyslu „šťastná rodina se rovná cukrovinky nebo slazené nápoje“ a na dospívající ve smyslu „užívání si života rovná se alkoholický nápoj“,“ myslí si Hübelová.
Podceňování prevence, alkohol
Češi také nedostatečně řeší prevenci a zdravý životní styl, protože jsou zvyklí, že při onemocnění dostanou u lékaře bezplatnou péči a levné léky, což v některých zemích není pravidlem. „Neléčím tedy často příčinu, například málo pohybu, nadváhu, nevhodnou stravu, kouření nebo konzumaci alkoholu, ale až důsledek,“ upozorňuje demografka.
A nepřímo k současnému stavu přispívá také horší ekonomicko-životní situace a nižší platy. „Nemám-li dostatek financí, nemohu se kvalitně stravovat, aktivně trávit volný čas,“ dodává Hübelová s tím, že to je běžné právě v méně rozvinutých východních zemích. Jako příklad uvádí Švédsko, kde lidé za rok sní v průměru o 60 kilogramů zeleniny více než Češi a vykouří polovinu cigaret.
To je pro soudružku chytrou jménem dvorece