„Horších potravin v Česku je málo,“ tvrdí úředník EU. Normy na salám odmítá

Europoslanci v září svým hlasováním vyzvali Evropskou komisi, aby vypracovala přísnější legislativu, která by odstranila problém dvojí kvality potravin. Už by se tak nemělo stávat, že se v českých obchodech budou prodávat potraviny stejné značky v horší kvalitě, než je tomu v západních zemích.

Šéf Evropské komise na Slovensku Ladislav Miko, který měl donedávna jako jeden z nejvýše postavených Čechů v Bruselu na starost právě bezpečnost a kvalitu potravin, kroky k řešení problému vítá. Dodává však, že nekvalitních potravin je mnohem méně, než se zdá.

„Nejsme občané druhé kategorie“

„Vytvořil se pocit, že všechny potraviny, které se u nás prodávají, jsou potraviny druhé kategorie ve srovnání s tím, co mají Němci a Rakušané. A to není pravda. Ze své pozice jsem se tím velmi zabýval a dostalo se mi na stůl několik desítek položek, možná do padesáti. Reálně to tedy bude nejvýše několik drobných stovek,“ řekl Miko v rozhovoru. Na trhu je přitom je 200 až 300 tisíc položek. „Jedna tisícina potraviny může mít tento problém,“ uvedl.

Dejte dvojí kvalitu potravin na „černou listinu“ EU, žádá Sehnalová

„Nebylo správné, že byl vytvořen dojem, že jsme občané druhé kategorie. Podobné rozdíly jsou i na jiných hranicích a tam to nikdo nevnímá. My máme takový pocit z minula, jsme na to více citliví, když nás někdo obabrává,“ myslí si Miko. Za aktivitou českých politiků ale stojí, neférová jednání je potřeba napravovat.

Zároveň úředník upozorňuje na jedno historické hledisko, které dvojí kvalitu způsobilo: „Po roce 89 jsme chtěli rychle to západní zboží, ale měli jsme stále komunistické platy. A kdyby západní výrobci ty své známé značky dodávali ve stejné kvalitě a ve stejných cenových hladinách, tak by si to tady stejně nemohl nikdo koupit. Takže přišli s recepturami z levnějších surovin, aby se dokázali přizpůsobit situaci. A paradoxně u řady výrobků nastalo to, že si na ně lidé zvykli,“ vysvětlil Miko.

Podle něj 4 z 5 případů dvojí kvality potravin spočívají v tom, jak vypadá obal. „V konečném důsledku nejde o to, co je vevnitř. V tom smyslu bylo na obalech drobným písmem vše o složení napsáno. Potíž je v tom, že obal vypadá podobně nebo stejně. A to vytváří dojem, že je to stejné. Což je samozřejmě nekalá praktika, protože zavádí spotřebitele a ten si myslí, že kupuje něco jiného, kvalitnějšího,“ říká Miko s tím, že je to změnit. „Je dobře, že vzniká nová legislativa, která to začne postihovat. Výrobci si na to začnou dávat pozor.“

Nová pravidla pro slevy v obchoďácích? Ministr promluvil i o másle a jablkách z Polska

Bezpečnost potravin je nejlepší

Miko zdůrazňuje, že z hlediska bezpečnosti o ochrany zdraví má Evropa nejlepší potraviny na světě. A pokud jde o samotnou kvalitu, třeba to, z jakých surovin se potraviny vyrábí a jak vypadají, pak konkrétní regulaci odmítá. „Jde o vkus, každý chce jinou šunku, méně nebo více prorostlou. A tady toto by mělo zůstat mimo regulaci. Kdybychom se snažili regulovat kvalitu jako celek, tak skončíme s jednou šunkou nebo jedním mlékem a to nikdo nechce,“ myslí si.

Zároveň odmítá názor některých Čechů, že za socialismu bylo jídlo kvalitnější díky státním normám. „Státní normy sice byly, ale nebylo to zboží. Dnes je možné stanovit určité standardy, aby se třeba řeklo, že pražský šunka má určité množství masa a bylo to tak označeno. Ale ne, že to dáte povinně. To by byl ve skutečnosti ten diktát z Bruselu,“ dodal v rozhovoru.