Chtěli jim zrušit školu, Poličané se „trhli“. Za desetiletí vzniklo v Česku 13 nových obcí

Obec Poličná se osamostatnila v roce 2013.

Autor: David Budai -

8. října 2018

•

06:30

V Česku přibývá nových obcí. Jednou za čas se totiž část místních obyvatel rozhodne, že chtějí samostatnost a v referendu si to pak odhlasují. Jen od roku 2006 se takto objevila sedmička nových obcí, naposledy před pěti lety Poličná a Krhová na Vsetínsku. Další pak v Česku vznikly tím, že byly odděleny od vojenských újezdů, což tamním lidem umožnilo koupit si vlastní domy. Do té doby žili „pod správou“ armády.

Poličná byla 36 let součástí Valašského Meziříčí jako městská část. Prvním dnem roku 2013 se úplně osamostatnila a místní si zvolili vlastní zastupitelstvo. Na počátku byl přitom spor o zdejší základní školu, kterou chtělo město zrušit. A to se lidem nelíbilo.

„Máme v ní 150 žáků a všichni by museli dojíždět. Rodiče vzbouřili a řekli, že takto ne. A proto jsme udělali referendum, kde jsme si odhlasovali osamostatnění,“ řekl pro Blesk Zprávy starosta obce Vladimír Místecký (66, KSČM), který je v jejím vedení od začátku.

„Počáteční rozbroje, averze a bolesti s městem už pominuly a teď vycházíme dobře. Problémy nemáme a finanční vyrovnání a další věci vyšly také v klidu,“ popsal Místecký s tím, že dnes už si lidé prakticky ani nevzpomenou, že dříve byli součástí většího města. Jediný problém je podle něj s místní kulturou, kterou se daří obnovovat jen pomalu. „Když chceme něco vlastního místního, tak to jde, ale vyžaduje to čas.“

Větší svoboda a pravomoci

Na osamostatnění si místní cení hlavně toho, že získali větší pravomoci a svobodu. „Udržujeme a děláme si to, co lidé potřebují a chtějí. Pokud to jde, tak okamžitě,“ říká a jako příklad uvádí třeba nátěry budov nebo práci se zelení. „Znamená to větší flexibilitu, protože než některé věci projdou přes mašinérii, tak to trvá. Dnes to vidíme u těch ostatních městských částí, kde jdou věci pomaleji,“ dodává starosta.

Z venkova mizí lékárny. „Přišli jsme o apatyku i lékaře,“ běduje starosta

Právě větší rozhodovací pravomoci jsou zpravidla hlavním důvodem, proč se některé části osamostatňují. „Chtějí hlavně vlastní rozhodování, třeba o financích,“ říká předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN) s tím, že v minulosti to bylo jinak. „V 90. letech se obce častěji slučovaly, protože to bylo výhodné z pohledu financí. Ale od roku 2000 je to naopak. Téměř každý rok nějaká obec přibude,“ vysvětluje.

Od roku 2006 vzniklo v Česku celkem 13 nových obcí. Z toho 7 obcí tak, že se osamostatnilo už od nějaké existující. Kromě již zmíněné Poličné jde o obec Krhová (vznik 2013), Libhošť (2011), Petrov nad Desnou (2010), Želechovice nad Dřevnicí (2009), Držovice (2006) a Ladná (2006). Nové obce před rokem 2006 ministerstvo vnitra neeviduje.

Zmenšení újezdů „vychrlilo“ šest obcí

V roce 2016 pak vzniklo najednou šest obcí, a to oddělením od vojenských újezdů. Tyto obce byly zrušeny právě ve prospěch armády v padesátých letech minulého století. Až do jejich opětovného vzniku vlastnila armáda veškerý majetek a oblasti také spravovala. Místní lidé si tedy nemohli koupit vlastní domy a ani o ničem rozhodovat.

Nikdo tady nechce dělat starostu: 17 obcí v Česku nebude volit, nenašli se lidi

Zánik obcí je v poslední době spíše výjimečný, skutečný počet ale ministerstvo vnitra neeviduje. Jednou z posledních je obec Nemíž s necelou padesátkou obyvatel, která se v roce 2009 stala součástí Tehova na Benešovsku. Důvod byl tehdy prostý: zemřel tamní starosta a nenašel se nikdo, kdo by jeho funkci zastával. Propojení, byť za cenu ztráty autonomního rozhodování, bylo nejjednodušším řešením.