Z venkova mizí lékárny. „Přišli jsme o apatyku i lékaře,“ běduje starosta

Loučovice, Plasy, Železnice nebo Ondřejov. I tyto malé obce přišly v posledních měsících o svou lékárnu. Jde ale o trend, který je v Česku znatelný už několik let. Podle aktuálních čísel České lékárnické komory se s chybějící lékárnou potýká na osm desítek obcí nad 2000 obyvatel. Mnohem více jen pak těch menších, které mají kolem tisícovky obyvatel.

Například obec Chotoviny na Táborsku přišla o lékárnu v roce 2015. „Lékárna nebyla rentabilní. Lidé koukají hlavně na peníze a ty léky byly o něco dražší, takže odbyt léků nebyl dostatečný,“ řekl pro Blesk.cz starosta Zdeněk Turek.

V obci žije asi 1700 obyvatel a rodiny musí pro léky dojíždět do přibližně 10 kilometrů vzdáleného Tábora. Problematické to může být hlavně pro seniory, kterým časté cestování neumožňuje zdraví. „Je to hodně nepraktické. Do budoucna tady určitě budeme lékárnu chtít,“ uvedl starosta s tím, že město nedávno přišlo také o dětskou lékařku, která odešla do důchodu. Novou se zatím nepodařilo na místo získat.

Hlad na venkově? Stovky prodejen COOP možná zavřou, jsou ztrátové

Mizí „jedinečné“ lékárny

Jen od začátku roku do konce září ukončilo provoz celkem 48 lékáren, z toho 11 bylo takzvaně jedinečných. To znamená, že byly v dané lokalitě jediné. „Zaniká jich ročně 10–13, tedy právě tolik obcí se ocitne bez lékárny,“ uvedla pro Blesk.cz Michaela Bažantová z České lékárnické komory, která na úbytek vesnických apatyk upozorňuje už delší dobu.

Tzv. jedinečné lékárny v malých obcích a městech pomalu zanikají. | Česká lékarnická komora

Lékárnická komora vidí problém ve více rovinách. Lékárníky zatěžuje administrativa, konkurence ve větších městech i nedostatečné finanční ohodnocení za lékárenskou péči. „Je závislé pouze na ceně vydaných léků. Problémem jsou také rozdílné doplatky a zásobování protekčních lékáren protekčními léky za protekční ceny,“ zmínila Bažantová, která kritizuje také zbytečně vysoký počet lékáren ve větších městech na úkor těch menších.

Zástupkyně České lékárnické komory tak nepřímo ukázala také na velké lékárenské řetězce, které v mnoha případech otevírají nové pobočky i v místech, kde jiné lékárny často už fungují.

Řetězce: Aby lékárna sloužila, musí prosperovat

Důvod je ale v takových případech prostý. Provozování lékárny je podnikání jako každé jiné a vyplatí se tam, kde je velký odbyt léků. „Lékárny vždy fungovaly komerčně, protože šlo vždy o podnikatelské subjekty,“ řekl Blesk.cz Michal Petrov, mluvčí řetězce Dr. Max. Podle něj v žádné zemi není rozložení lékáren rovnoměrné a je logické, že spádové oblasti mají výrazně více lékáren.

Jednou balení za 15, podruhé za 30 tisíc: Nemocnice kupovaly miliardová léčiva bez soutěže

Počet lékáren v Česku dlouho rostl, proto v nynějším poklesu nevidí Petrov dramatický problém. „Některé lékárny zanikají, ale realita je taková, že se to děje po několika letech nárůstu počtu lékáren a celkový počet lékáren v Česku je možné stále považovat za velmi stabilní a přiměřený,“ zmínil s tím, že lékárny mají sloužit primárně pacientům, nikoli lékárníkům. „Proto musejí následovat pacienta tam, kde takovou službu očekává. Jen prosperující lékárna je navíc schopná pacientovi sloužit dobře,“ dodal.

Asociace provozovatelů lékárenských sítí dokonce vnímá upozorňování lékárnické komory na úbytek lékáren jako účelový argument. „Bylo by serióznější počkat na delší časové období. Dostupnost lékárenské péče je u nás zhruba na průměru EU a je velmi podobná Německu,“ uvedl Josef Vaníček z asociace.