Z dovolené si přivezli nebezpečné tropické klíště, vyděsilo Slováky. Mají se bát i Češi?

„V Bratislavském bytě se vyskytlo ve větším množství teplomilné klíště z Mediteránu, které se jmenuje Rhipicephalus sanguineus (česky někdy označované jako piják hnědý, anglicky jako brown dog tick). Toto klíště na jihu Evropy přenáší některé nemoci, mezi svými hostiteli (zejména psy), a některé z těchto nemocí jsou přenosné i na člověka,“ potvrdil Blesk Zprávy Jan Votýpka, z Katedry parazitologie Univerzity Karlovy v Praze. Portál Pluska.sk dále uvedl, že klíště se v Bratislavě ocitlo díky globálnímu oteplování.

S tím ale Votýpka nesouhlasí: „Nejedná se rozhodně o situaci, kdy by následkem globálního oteplení toto klíště postupně začalo postupovat Evropou na sever, až dosáhlo Slovenska, a teď bychom se měli začít připravovat na jeho invazi do Česka, která s sebou ponese i nová exotická onemocnění,“ uklidňuje odborník.

Piják zabíjí psy! Vědci prosí veřejnost: Pomozte ho najít, sezóna vrcholí

Jak se dostalo tropické klíště na Slovensko? 

Klíště si čas od času dovezou lidé z dovolené na svých psích mazlíčcích, které s sebou berou do jihoevropských destinací. Klíště pak po nasátí ze psa odpadne, většinou, když už je v Česku nebo na Slovensku, a přemění se do dalšího vývojového stupně (larva na nymfu; nymfa na dospělce) a toto další stádium hledá vhodné hostitele a může sát i na člověku.

„Výjimečně je možné, že se nasátá samička rozmnoží a zanechá po sobě novou generaci, která pak může napadat různé hostitele, opět včetně člověka. To je také důvod, proč se s tímto klíštětem spíše setkáme v lidských sídlech, či v jejich bezprostředním okolí, protože se jedná o jeho dovoz z Mediteránu,“ vysvětluje Votýpka a uzavírá: „Dlouhodobě se ale toto klíště u nás ani na Slovensku neudrží - přece jen tady pro něj nejsou vhodné podmínky. K tak velkému oteplení ještě nedošlo.“

Evu (43) nakazilo klíště, doteď ji brní končetiny: „Nechte se očkovat,“ nabádá ostatní

I na dovolené používejte repelent

V Evropě přenáší piják hnědý bakterii s názvem Rickettsia conori. „Naše turisty do přírody jižní Evropy v ordinacích cestovní medicíny upozorňujeme, že mají používat proti klíšťatům repelent i tam, kde nežije naše známé klíště obecné s typickým hnědým zadečkem. Platí to i pro středomořský region. Nemoc se označuje jako Marseilleská nebo Středomořská skvrnitá horečka nebo Africká klíšťová horečka,“ uvedl epidemiolog Rastislav Maďar.

Ta se po zhruba jednotýdenní inkubační době projevuje zvýšenou tělesnou teplotou, zimnicí, bolestí svalů, kloubů, hlavy a světloplachostí. Ze začátku to tedy vypadá jako viróza, je ale tam typická černá vředovitá krusta v místě přisátí klíštěte. Navíc na čtvrtý den se objevuje na kůži generalizovaná vyrážka. Rickettsia je bakterie a účinkují na ni antibiotika.

„Pokud se u pacienta vyskytnou výše uvedené příznaky, lékem první volby jsou obvykle tetracyklíny, u menších dětí, které je nemohou užívat, se indikují makrolidy,“ dodává Maďar.