Světoví vědci „žadoní“ o místa v Praze. Akademici: Babiš radši zlevní jízdné

„Skutečnost, že zájem matematiků o práci v Praze v posledních letech neobvykle vzrostl, má patrně dva hlavní důvody. Tím prvním je to, že možnosti vyspělých západních zemí jsou omezené a množství zájemců je přesahuje. Druhým je, že dobří vědci nehledají jen jakákoli volná místa, ale vybírají si centra, kde se dělá dobrá věda,“ vysvětluje ředitel MÚ AV ČR Jiří Rákosník.

Češi objevili průlomovou léčbu rakoviny. Zničí ji „odebráním paliva“

Čeští matematici pravidelně dostávají nejprestižnější evropské granty

A v Praze takovou vědu najdou. „Například v Matematickém ústavu se řeší dva z kategorie nejprestižnějších grantů ERC (Evropské výzkumné rady),“ vysvětluje Rákosník. V minulosti byly dokonce dvakrát tyto granty v ČR přiděleny pouze Matematickému ústavu. Není se tak čemu divit, že naposledy, kdy Matematický ústav začal hledat kandidáty na dvě volná místa, se přihlásilo skoro 90 matematiků z celého světa.

Jedním z výzkumníků, který grant ERC získal, je například Pavel Pudlák, který ho řešil v roce 2013. Kromě toho se mu dalšího uznání dostalo minulý rok, kdy převzal cenu Neuron za přínos světové vědě. Dlouhodobě se přitom zabývá matematickou logikou a teorií složitosti.

Proč Praha láká světové vědce, ale může mít i prozaičtější důvody. To s trochou nadsázky přiblížil předseda rady Matematického ústavu Martin Markl. Ten na stránkách Akademie věd vzpomínal, že jeden z kanadských profesorů jako důvod k přesunu z Kalifornie do Prahy uvedl, že „má rád matematiku, Prahu a pivo“.

Úspěch české vědkyně: Vytvořila geneticky modifikované křečky. Klonuje i myši

Za matematickým výzkumem přijede na 150 odborníků ročně

Ročně pak na Matematický ústav zavítá na 150 zahraničních odborníků. Jedním z těch, kteří se do Prahy pravidelně vrací, je například profesor Giovanni Paolo Galdi z univerzity v Pittsburghu. „Spolupracuje s naší skupinou zabývající se matematickým modelováním proudění tekutin,“ popsal Rákosník.

V souvislosti s nebývale vysokým zájmem matematiků o Prahu se obrátilo vedení ústavu na předsedkyni Akademie věd Evu Zažímalovou. Měla by podle nich apelovat na politiky i Radu pro výzkum, vývoj a inovace, že je strategické v současné situaci zvyšovat peníze na vědu. 

Zatmění Měsíce, přiblížení Marsu a roje meteorů: Rok 2018 přinese úchvatné podívané

Škrty jsou krátkozraké, věda je běh na dlouhou trať

Matematikům se nelíbily ani současné škrty. Ty jsou podle Rákosníka krátkozraké. „Věda je běh na dlouhou trať, dobrý vědec se vychovává řadu let, kvalitní výzkumný tým se buduje dlouho a vědecké výsledky nevznikají ze dne na den,“ vysvětluje. Dodává, že i když 100 milionů, o které v současnosti AV ČR přišla, není fatálních, je to citelné. „Teprve nyní se rozpočet Akademie věd dostal na hodnotu z roku 2009, po kterém nastalo období výrazných škrtů,“ dodal.

Podle Rákosníka by bylo lepší, kdyby vláda místo snahy o získání volebních preferencí zlevněním jízdného podpořila priority rozvoje společnosti, ke kterým patří školství a věda. „Pro mladé lidi je to signál, že učitelská či vědecká kariéra není nic, o co má smysl v naší zemi usilovat,“ přidal svůj pohled na věc. Dodal ale, že je pro něj dobrým signálem to, že studenti proti zlevnění jízdného na úkor peněz pro školství a vědu vystoupili.

Geologové: Víme, kde hrozí v Česku sesuvy půdy. Nikdo se podle údajů ale neřídí

Proti škrtům v rozpočtu se v úterý na zasedání Akademického sněmu ohradila i předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Zástupcům akademie kromě toho vadí i to, že v rozpočtu na příští rok počítá vládní návrh s méně penězi, než kolik ve střednědobém výhledu slíbila minulá vláda.

„Akademie věd s výší institucionálních výdajů navrženou radou vlády na léta 2019–2021 nesouhlasí. Na rok 2019 požadujeme oproti schválenému střednědobému výhledu navíc 82 milionů korun a na roky následující 312, respektive 326 milionů korun,“ řekla na sněmu Zažímalová. Současná vládní rada pro výzkum, které předsedá premiér v demisi Andrej Babiš, by na vědu v roce 2020 chtěla dát 37,5 miliardy korun. To je stejná částka, jakou v minulé vládě prosazovala rada vedená lidovcem Pavlem Bělobrádkem.

Děti jako lupiči prolézaly mezi lasery: Akademie věd baví týdnem vědy a techniky

Vláda by měla příští změny rozpočtu vždy konzultovat s radou pro výzkum

Předsedkyni Akademie věd se nelíbily ani současné škrty kvůli slevám na jízdném, ty přitom přišly bez toho, aby je vláda probrala s radou pro výzkum. „S tímto postupem jsme vyjádřili zásadní nesouhlas,“ dodala k tomu Zažímalová. Akademický sněm kvůli tomu v úterý přijal usnesení, ve kterém požaduje, aby při budoucím určování rozpočtu pro vědu a výzkum „bylo vždy respektováno postavení a kompetence Rady pro výzkum, vývoj a inovace“.

Loni Akademie věd hospodařila s 5,1 miliardy korun. Letos měla dostat dalších 550 milionů navíc. Velká část z těchto peněz jde ovšem na mandatorní výdaje. Jedním takovým je provoz laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, za který akademie ročně zaplatí 210 milionů korun.

Současné požadavky AV ČR pro roky 2019–2021 přitom vycházejí ze společného prohlášení o stabilizaci systému vědy, výzkumu a inovací, které před necelým rokem podepsali zástupci vlády, ministerstva školství, Akademie věd a České konference rektorů.