Pátek 25. září 2020
Svátek slaví Zlata, zítra Andrea
Zataženo, déšť 16°C

Lípa jako symbol odporu k Němcům: Nadšenci hledají ke 100. výročí republiky zapomenuté stromy

Autor: Matěj Hynek - 
3. února 2018
13:00

Již 170 let považujeme lípu za národní strom, naši předci ji tak vysazovali při příležitosti různých výročí. Letošní rok je z pohledu připomínek osudových roků s osmičkou na konci přelomový. Během podzimu totiž uplyne sto let české státnosti. Právě tu nejčastěji slavnostní lípy připomínají. Na mnohé z nich se během času zapomnělo, nebo musely ustoupit rostoucím městům. Jejich osudy se proto v tomto roce rozhodl zmapovat projekt Lípy republiky.

„Myšlenka projektu vznikla v roce 2013, kdy začalo pátrání po významných stromech Prahy. Tehdy byla znovuobjevena Ústřední lípa republiky na Malé Straně,“ vysvětluje garant projektu dendrolog Aleš Rudl. Zmíněná lípa je označovaná za matku jubilejních lip, které byly vysazovány v roce 1968 u příležitosti padesáti let od vzniku Československé republiky.

Takzvaných stromů republiky byly podle odborníků vysazeny tisíce a nemálo z nich je již velkými pamětníky. V letošním roce je pak příležitost si připomenout kulaté výročí jejich vysazení. Nejvíce jich bylo vysazeno u příležitosti 1. roku vzniku ČSR v roce 1919, při desátých narozeninách první republiky v roce 1928, nebo při padesátém výročí v roce 1968.

Najdou se ale i památné lípy, které se zatím dají označit za „mladice“. Podle Rudla jich bylo mnoho zasazeno i při oslavách obou dosavadních kulatých výročí po Sametové revoluci. Mnohým z nás tak stačí zapátrat v paměti, zda nebyla v našem okolí lípa slavnostně vysazena v letech 1998, nebo 2008.

Lípy připomínají sto let české státnosti

S projektem se jeho autoři rozhodli počkat a spustili ho na začátku letošního roku v rámci oslav stoletého výročí vzniku ČSR. Celý projekt je zároveň postaven tak, aby se do hledání mohli zapojit i nadšenci. Ti mohou své objevy hlásit na speciálním webu. Odborníci jim navíc radí, jak poznat, že v jejich okolí může růst památná lípa.

„Při vyhledávání stromů republiky se zaměřujeme na solitérní stromy rostoucí na čestných místech ve středu obcí,“ radí Rudl.  Dobrým vodítkem jsou podle něj veřejné zelené plochy nebo zeleň v okolí důležitých budov. Pozornost by podle něj pátrači měli věnovat i stromům, které stojí poblíž pomníků, křížků, kapliček a jiných sakrálních staveb.

Památné stromy mají nezřídka odkaz na své poselství ve svém okolí. Podle Rudla bývalo jejich označení dobrým zvykem při jejich výsadbě. „I malá a nenápadná cedulka v blízkosti dřeviny nám může přinést důležitou informaci,“ vysvětluje Rudl. Kolem stromů se někdy dají najít i plůtky, nebo ohrádky, které je měly chránit před poškozením.

Zapomenuty nemusí být ani neoznačené stromy

Ani neoznačené stromy ale nemusí upadnout v zapomnění. „Poselství neoznačených stromů znají jen místní pamětníci či kronikáři,“ poznamenává Rudl, kde hledat informace o stromech. Odkazy k významu dřevin se dají najít i v archivech či v městských kronikách, nebo starých obecních zpravodajích. Vysazování památných stromů se podle odborníků vždy těšilo velkému zájmu obyvatel. 

Na objevení mohou čekat tisíce stromů

Autoři projektu si slibují, že se tím podaří zachránit až tisíce stromů. „Řada jubilejních stromů se nedožila dnešních dnů proto, že byla vysazena neodborně a na nevhodném místě,“ vysvětluje Rudl. Lípy tak často doplatily na rozvoj dopravy a s ním spojené rozšiřování silnic a křižovatek.

Proto zároveň apeluje na zástupce měst, kteří zvažují vysazení nové lípy při památce sta let od založení první republiky, aby věnovali výběru místa náležitou péči. „Důležité je promyslet vhodné stanoviště, aby měl strom příhodné podmínky a vydržel na svém místě co nejdéle,“ doplňuje k tomu členka projektu Jana Říhová, že stejně jako na potřeby budoucích obyvatel je nutné myslet i na potřeby samotných stromů.

Lípa se měla stát symbolem všech Slovanů

Kulaté výročí přitom v létě oslaví i lípa samotná. „Oficiálním národním symbolem se lípa stala roku 1848,“ připomněl na závěr Rudl. Na všeslovanském sjezdu v Praze se strom stal symbolem porobených slovanských národů. Dodnes tak lípu za svůj národní strom považují kromě Čechů i Slováci nebo Slovinci. 

„Byla to reakce na frankfurtský sněm, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub,“ dodal Rudl. Lípu, branou ve folkloru jako tradiční protiklad k dubu, podle něj měl přítomným zástupcům Slovanů navrhnout český obrozenec František Ladislav Čelakovský.

Video Jak proběhlo osamostatnění Československa? 28. října popisuje historik Václava Ledvinka - Daniel Vitouš

2626 ( 3. února 2018 14:39 )

 Také v Lidicích při výstavbě nove obce byla vysazen a lipova alej vede celou hlavni ulicí ve dvou řadách.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud