Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup. Pětice předních československých politiků první poloviny 20. století, kteří dostali historické označení „muži 28. října“, se před vznikem našeho státu scházela v pánském klubu Obecního domu v Praze.
Uprchlíci, ranění, fronty na jídlo a zprávy o mrtvých. Tak prožívala Praha hrůzu první světové války
„Byla to největší, nejmodernější reprezentační budova v Praze, která byla k dispozici českému politickému hnutí, protože na rozdíl například od Hradu nebo Rudolfina nepatřila státu, ale městu, které bylo v rukou české samosprávy,“ vysvětlil k důvodům výběru tohoto místa emeritní ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka. Obecní dům byl v té době přitom teprve sedm let starou novostavbou.
Měsíce před samostatností
Čeští politici se v této budově scházeli už od začátku roku 1918. Při početnějších jednáních setkání probíhala v Grégrově sále, pánský klub patřil pro neoficiální jednání těch nejužších představitelů českého odboje. Už 13. dubna ve velkém Smetanově sále Obecního domu došlo ke složení slavné přísahy národa, kterou v emotivním projevu přednesl sám Alois Jirásek.
„Při drahé památce předků, před očima vzkříšeného národa a nad hroby padlých v mohutném souzvuku všech duší svých slibujeme dnes a pro všechnu budoucnost: Zůstaneme, kde jsme stanuli! Věrni práci, věrni v zápase, věrni v utrpení, věrni až do hrobu! Vytrváme, dokud nezvítězíme! Vytrváme, až pozdravíme samostatnost svého národa!“ zaznělo tehdy z úst slavného českého spisovatele v části jeho projevu.
Poslechněte si, co dalšího k 28. říjnu prozradil historik Václav Ledvinka:
Nevyhnutelně k Československu
V průběhu následujících měsíců zaznívaly ze strany konzervativnějších politiků názory, že je potřeba změnit postavení českého národa, který by však měl setrvat v mezích rakousko-uherské monarchie. Postupně však částečně také pod tlakem veřejnosti bylo nevyhnutelné, že ustanovený Národní výbor začal směřovat vstříc samostatnosti.
„Dne 28. října dozrál okamžik, kdy část Národního výboru rozhodla, že vyhlásí nezávislost. Perem jednoho z členů – Aloise Rašína – sepsali politici zákon číslo 1, kterým se prohlašoval samostatný československý stát,“ popsal tehdejší události v Obecním domě Václav Ledvinka.
Tím však den v této budově zdaleka nekončil. Ještě toho večera se ve Smetanově síni konal pravidelný koncert českého kvarteta, které se v té době těšilo světové slávě. „Komorní koncert se změnil v manifestaci, protože kvarteto na závěr koncertu povstalo a vestoje zahrálo českou hymnu „Kde domov můj“, což vyvolalo nesmírné dojetí a nadšení,“ dodal k roli Obecního domu při vzniku Československa historik.
Obecní dům se při oslavách 28. října zpřístupní veřejnosti v rámci dne otevřených dveří, kdy se na některá místa, kde se psaly dějiny, budete moci podívat osobně.
Prohlédněte si historická místa v Obecním domě:
