„Ubožák Beneš a svátek Čechů, nikoli náš.“ Slováci odmítli povýšit 28. říjen

Návrh povýšit na Slovensku 28. říjen z památného dne na státní svátek, a to na úkor svátku Dne přijetí národní ústavy, nepodpořili při hlasování nejen poslanci koalice, ale ani část opozice. Za předlohu hlasovalo pouze 31 ze 130 přítomných zákonodárců, a to zejména poslanci dvou nejsilnějších opozičních stran SaS a OLaNO.

25 let od dohody o rozchodu: Mají se líp Češi, nebo Slováci?

Svůj návrh zdůvodnili tím, že až vznikem Československa se slovenský národ stal státotvorným národem a že pro Slovensko znamenalo založení ČSR vůbec první územní a státní vymezení a základ moderního ekonomického, sociálního, vzdělanostního a kulturního rozvoje.

Výročí budou země slavit společně

„Česká politická reprezentace nikdy (nechápala), ani dnes nechápe Československo jako vznik nového států Čechů a Slováků. Chápe to jako obnovení české státnosti, ke které bylo připojeno Slovensko. Vy chcete, aby tento parlament schválil zákon, kde se bude hlásit k obnovené české státnosti? Vždyť je to směšné,“ řekl ve Sněmovně poslanec vládní nacionalistické Slovenské národní strany a kritik předlohy Anton Hrnko.

Podobná iniciativa na zařazení 28. října mezi státní svátky ztroskotala na nesouhlasu slovenského parlamentu již v minulosti. ČR a Slovensko se již dříve dohodly na společných oslavách 100. výročí vzniku Československa, které připadne na příští rok.

„Na 99 procent vražda.“ Zemanovu verzi o sebevraždě Masaryka spisovatelka odmítá

Proti novému svátku se postavila i krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), která se netají sympatiemi k válečnému slovenskému státu.

Poslankyně kotlebovců šila do Edvarda Beneše

„Oslavovat 28. říjen znamená oslavovat český svátek. Československo vzniklo, aniž se k tomu Slováci vyjádřili. Slováci se přidali až 30. října 1918,“ řekla poslankyně LSNS Natália Grausová o Martinské deklaraci, kterou se slovenští představitelé připojili k ČSR. Tvrdila rovněž, že ČSR neuznávala existenci ani práva slovenského národa a že české země si na úkor Slovenska řešily sociální otázku.

Grausová v projevu ve Sněmovně také označila jednoho ze zakladatelů ČSR a jejího pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše „věrolomným, nečestným, duševním a morálním ubožákem“ a v souvislosti s poválečným odsunem německy mluvícího obyvatelstva z Československa „masovým vrahem“.