9°C
Naštvaný učitel: Odbory jsou moc „měkké“, čas na stávku nastal už dávno
Velkým tématem se v závěru prázdnin staly platy učitelů. Školské odbory si s vládou vyjednaly příslib jejich zvýšení, vysoké školy zatím tak úspěšné nebyly. Zástupci vzdělávacích institucí se v pátek chystají do Betlémské kaple, kde chtějí na tristní stav českého školství upozornit. Odbory zatím nechtějí strašit stávkou, s tím ale někteří pedagogové nesouhlasí. Ti svou nespokojenost chtějí dát najevo před začátkem páteční akce odborů. Organizátorem tohoto protestu se stal Pavel Himl, přednášející a člen Rady vysokých škol.
Blesk.cz: Proč jste se rozhodl svolat shromáždění na protest proti nízkým platům vysokoškolských pedagogů v den, kdy na nízké platy ve všech úrovních českého školství chtějí upozornit i zástupci odborů?
Sám jsem vysokoškolský pedagog, jsem i členem Rady vysokých škol, která se sejde i na akci odborů. Ale protestu odborů jsem chtěl dodat trochu důraz. Přijde mi totiž, že se odbory, stejně jako Rada vysokých škol, měly ozývat mnohem hlasitěji a mnohem dřív.
Myslím, že i učitelé měli už daleko dříve zvažovat stávku a brát se za svá práva. To shromáždění by mělo být takovým důraznějším projevem nespokojenosti se situací ve školství.
Blesk.cz: Podle vás tedy nastal čas na stávku? Odbory i zástupci vysokých škol tvrdí, že by byla předčasná, a nechtějí o ní hovořit, dokud jsou s nimi zástupci vlády ochotní jednat.
Já myslím, že na stávku byl čas už před rokem nebo dvěma, ten problém je dlouhodobý. Chápu vyjednávací taktiku odborů i to, že se jim podařilo v minulých letech nějakých navýšení financí dosáhnout.
Musí být jasně řečeno, třeba za vysoké školy, že pokud nedostanou ty 4,5 miliardy, o kterých se jedná, tak se bude stávkovat. Stávka se totiž nestane ze dne na den. Nejdříve musí být vyhlášena stávková pohotovost, lidé se musí zorganizovat. Proto si myslím, že tu stávku je nutné připravovat.
Blesk.cz: Myslíte si, že oněch 4,5 miliardy korun napomůže tomu, aby mohly i vysoké školy svým vyučujícím přidat 15 procent k platu, stejně jako střední školy?
Tady je nutné říct, že vysoké školy jsou v trochu jiné situaci. Platové tarify si stanovují samy. Samozřejmě jsou ale z velké většiny závislé na dotaci na studenta a penězích, které jim posílá stát.
Kdyby ty peníze vysoké školy dostaly, tak si každá to zvýšení může nastavit jinak. Zásadní je ale upozornit na situaci odborných asistentů a asistentek.
Právě tím, že mnoho vysokých škol má tak málo peněz, ti asistenti nastupují za menší plat než učitelé na základní škole. Přitom jsou to často ti, na kterých leží ta hlavní tíha výuky, často mají doktorát a zahraniční zkušenosti. A takto kvalifikovaní lidé dostávají třeba jenom 19 tisíc hrubého. Takže zvýšení platů o 15 procent je podle mě minimální.
Blesk.cz: O nízkých platech asistentů se mluvilo i na pondělní tiskové konferenci, které se účastnili i zástupci vysokých škol. Jak vysoké platy by ale podle vás měly být?
U toho je třeba zdůraznit, že jde o tarifní plat, postupně se jim tedy zvyšuje, navíc mohou podnikat nebo mít jiné další příjmy. Navíc často řeší granty, kterými si také mohou přilepšit.
O konkrétní částce jsem nikdy nepřemýšlel. Ale když někdo má na škole plný úvazek a má tarifní plat, tak by se z něj měl uživit. Takhle narychlo bych řekl, že by platy asistentů měly začínat třeba na 30 tisících korun.
Blesk.cz: A co doktorandi a jejich stipendia?
Ti dostávají asi 7500 měsíčně. I při lehkém navýšení, které se navrhuje, by dostávali asi 12 tisíc. Přitom ti lidé často, sice pod dohledem, ale dělají tu samou práci co vyučující.
Ne vždy učí, ale pracují například na nějakém výzkumu. Já sám doktorandy vedu a vidím na nich, že si je stát sice platí, ale platí si je špatně. Oni potom musejí kromě výzkumu nebo výuky často pracovat ještě jinde na plný úvazek nebo se musejí ucházet o další výzkumné granty. Tím ale trpí kvalita jejich výuky i výzkumu.
Příspěvek navíc dostávají pouze tři roky. Často se tak stává, že když přestanou dostávat i to málo, co jim stát dává, tak studium nedokončí a to jsou podle mě vyhozené peníze.
Blesk.cz: Měli by tedy doktorandi dostávat plat podobně jako vyučující, nebo odborní asistenti?
Mohli by být placeni jako výzkumníci, protože výzkum dělají. Myslím si, že jejich stipendium by mělo být výrazně navýšeno, aspoň k hranici toho, co dnes dostávají odborní asistenti.
Blesk.cz: Takže by podle vás vysoké školy potřebovaly přidat větší sumu než oněch 4,5 miliard, o kterých v současnosti jednají?
Ano, někdo sice může říct, že vysoké školy jsou černá díra, kde ty peníze mizí, a měly by se reformovat. To ale musí jít ruku v ruce. Veřejné výdaje na vysoké školy jsou u nás pořád pod úrovní průměru OECD a daleko za zeměmi, ke kterým bychom se rádi přibližovali.
4,5 miliardy je podle mého názoru naprosté minimum. To shromáždění jsem svolal také proto, že se bojím, že se bude nějak vyjednávat a najednou to nebude 4,5 miliardy, ale budou jenom dvě. To už se stalo mnohokrát v minulosti.
Myslím, že podobně to vidí i Česká konference rektorů, která o tom bude ještě jednat. Ale pokud školy ty peníze nedostanou, tak by se mělo začít stávkovat.
Témata:
Související
