Venkovské koloniály hromadně krachují. Starosta běduje: Zavřela hospoda i obchod

Jiří Přecechtěl, který je starostou Bělova s přibližně třemi stovkami obyvatel, řeší v posledních týdnech nepříjemnou situaci. Na začátku léta totiž v obci zavřela místní prodejna a řada lidí tak přišla o možnost si snadno v blízkosti domova nakoupit. „Poslední roky už jsme částečně tu prodejnu dotovali, nájem obecní budovy byl za korunu a platili jsme polovinu otopu. Přesto se to obchodnici nevyplatilo, takže musela zavřít,“ řekl pro Blesk.cz Přecechtěl.

Pro obec je to velká ztráta. „Zatím je léto, ale problém to může být v zimě. Hlavně pro seniory, kteří nemají auta,“ říká starosta s tím, v obci je i řada mladých rodin, které to může ovlivnit. „Například maminka s dětmi si dopoledne do města neodskočí, protože má manžela v práci,“ dodává.

„Obchod byl i místem setkávání před večerem, dali jsme si tam třeba lahváče. Ona ta kultura potkávání k dědině nějak patří. Ale co naděláte,“ říká smutně Přecechtěl. Podle něj shodou okolností nedávno v obci skočila také malá hospůdka, kde se lidé také často setkávali. Obec proto nyní zvažuje, že by v obecní budově na vlastní pěst otevřeli hospodu a v části pak prodávali potraviny.

Mladým lékařům venkov nevoní. A staří praktici utíkají před e-recepty do penze

Končí stovky koloniálů ročně

Bělov není zdaleka jedinou obcí, která stejný problém řeší. Jde o trend, který český venkov téměř likviduje. Jen za posledních 20 let zanikla celá třetina drobných obchodů a v současné době jich každý rok zavře dalších asi 300. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků (AMSP), která na problém dlouhodobě upozorňuje.

„Pokud na vesnicích nebudeme mít výčepy, koloniály a nebudou tam malá řemesla ani podobné služby, tak tam nikdo nebude bydlet. Už dnes se obce vylidňují a do budoucna to může být ještě horší,“ je přesvědčen předseda AMSP Karel Havlíček.

Počítá se každý nákup, obchody drží i senioři

Nepříznivou situaci potvrzuje také Svaz českých a moravských spotřebních družstev (Skupina COOP), která provozuje přibližně 2700 malých prodejen. „Až třetina z našich prodejen se v dohledné době může dostat do krizové situace, případné v té situaci už je,“ uvedl pro Blesk.cz mluvčí skupiny Lukáš Němčík s tím, že prodejny dostávají do ztráty rostoucí hlavně výdaje na mzdy. Většina z nich má totiž zisky v řádu desítek tisíc ročně, případně se pohybují na nule.

Malé hospůdky mizí z Česka. Ubíjí je papírování, kontroly i EET

Existence malých prodejen stojí z velké části na pravidelných zákazních, které tvoří senioři a mladé rodiny. „Například senioři nakupují v malých dávkách, ale pravidelně. A pokud například takový senior zemře, tak o ten objem nákupu přijdete,“ říká Němčík s tím, že jde řádově o tisíce korun měsíčně za každého takového penzistu.

Skupina proto volá po dotacích. „Stát by se měl zabývat prodejnami na venkově jako obslužností venkova podobně, jako se zabývá dopravní obslužností, kdy dotuje autobusové linky s pár lidmi z obce do obce,“ myslí si Němčík. Dotace by podle něj měly mířit přímo obcím. „Obce by už samy určily, koho by chtěly podporovat,“ dodává.

Potraviny v obci jako veřejná služba

O rozsáhlé podpoře v poslední době uvažuje ministerstvo zemědělství pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Podle materiálu, který resort poslal do vlády k projednání, by se prodej jídla v malých obcích mohl stát veřejnou služnou. Řešením by mohla být také státní podpora prodejen v malých obcích, případně podpora samospráv, které zajišťují nebo se podílejí na provozu prodejen.

„Venkovské prodejny nemohou cenou ani kvantitou nabídky soupeřit s obchodními řetězci. Můžou ale zákazníkům nabídnout produkty, které velké obchody nemají, jako jsou regionální výrobky. Tím by mohly získat i zákazníky z měst, kteří svůj volný čas tráví na venkově,“ uvedl Jurečka.

Resort zatím neupřesnil, o jaké výši finanční podpory uvažuje. Asociace malých a středních podniků nicméně odhaduje, že by mělo jít o částku kolem 800 milionů korun ročně. Ta by měla zajistit fungování prodejen ve všech obcích do 1000 obyvatel.

Každý čech vyhodí každý rok v až 80 kilogramů jídla zbytečně: