Malé hospůdky mizí z Česka. Ubíjí je papírování, kontroly i EET

„V malé obci se 150 obyvateli jsme hospůdku vybudovali s partou kamarádů. Stala se kulturním a zábavním místem v dědině,“ uvedla před časem majitelka malé hospody na Olomoucku. Provozovala ji současně se svým zaměstnáním bezmála 10 let a většinou otevírala až v podvečer, její příběh bez uvedení jména přinesla ČTK.

Se zavedením elektronické evidence tržeb z dílny ministra financí Andreje Babiše (EET) v závěru loňského roku se dáma hospůdku rozhodla uzavřít. Tyto změny byly zkrátka nad její síly. „Jsem starší generace, nerozumím technice, mobily tady mají signál akorát u okna. Nemám ani internet, nevlastním chytrý telefon, počítač ani tablet,“ posteskla si.

Paní z Olomoucka není jediným provozovatelem malé restaurace nebo hospody, který se v uplynulých měsících rozhodl své podnikání ukončit. Jen v letech 2013 až 2015 ukončilo svou činnost v oblasti stravování 4627 firem a živnostníků, přičemž ve stejném období ji zahájilo 3642. Tisícovka podniků tak zcela zanikla, což představuje úbytek asi 10 procent každý rok.

Každá desátá hospůdka bojuje o přežití

V současné době má až polovina malých podniků obavy o svou budoucnost. Vyplývá to z nového rozsáhlého průzkumu Asociace malých a středních podniků (AMSP) v rámci malých pohostinství. Téměř desetina podniků považuje situaci za těžko udržitelnou a reálně uvažují o brzkém zavření.

„Lidé kupují čínské šunty.“ Kovář Zdeněk (62) brání tradiční řemeslo

Často jde o podniky v malých obcích, kam pravidelně dochází jen pár desítek až stovek místních. Na nedostatek zájmu si ale mnohdy stěžovat nemohou. Například malá restaurace v Pod Lipou v Prapořištích na Domažlicku dlouho nemohla sehnat kvalitního kuchaře, proto nakonec loni na podzim úplně zavřela.

Právě nedostatek kvalitního personálu je obecně největším problémem, který malé podniky trápí. Týká se to více než 50 procent z nich, v případě provozoven s jídlem je to až 60 procent. Druhým největším problémem (pro 46 procent podniků) je příliš velké papírování, které stát požaduje, a jako třetí následuje EET (46 procent). Celých 40 procent provozovatelů pak trápí velmi vysoký počet kontrol ze strany státních orgánů. Naproti tomu zákaz kouření v restauracích, odliv zákazníků nebo třeba zákaz herních automatů v podnicích trápí jen menší část provozovatelů.

Byrokracie škodí tím, že bere čas

Podle šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka jsou problémy malých pohostinství diametrálně odlišné od těch, které řeší velké podniky. „Malý živnostník musí zvládnout vše buď sám, nebo s naprosto minimálním počtem personálu. Jakákoliv kontrola, administrativa a komunikace s úřady mu zabírají čas, který není schopen věnovat tomu, co ho živí, a on se nejen trápí s něčím, čemu dvakrát nerozumí, ale natvrdo přichází o tržby, protože práci v provozovně za něj nikdo neudělá,“ vysvětluje Havlíček s tím, že právě nadbytečná byrokracie je nejvíce likvidační.

Vesnice vymírají. Mizí z nich i hospody, potraviny a služby, varují podnikatelé

Právě „nulová pomoc“ od státu a složité papírování vedlo k rozhodnutí zavřít svou vlastní hospodu také herce Tomáše Hanáka. „Nesmyslná, vyčerpávající a jednoznačně znechucující byrokracie, složitost daní, odvodů, zásahy stran kouření, nabídky nápojů, hygieny, povinného internetu, EET. Pocit, že stát, od kterého nechci zhola nic, mě jen podezírá z nesvéprávnosti a nepoctivosti,“ nechal se minulý týden slyšet pro web Lidovky.cz s tím, že zřejmě zavře už tento rok.

Nepříznivou situaci potvrzují také pivovarnické svazy. „Restaurace a hospody, zejména ty malé, kterých je v Čechách více než čtyřicet tisíc, procházejí velmi náročným obdobím,“ myslí si Martina Ferencová, ředitelka Českého svazu pivovarů, s tím, že se jednotlivé pivovary snaží hospodám pomáhat. Třeba výhodnějšími podmínkami nebo školením ohledně novinek týkajících se povinností.

Jak má vypadat správně natočené pivo? Podívejte se: