Tři lahve stoletého ležáku byly objeveny ve sklepě pivovaru zavřeného roku 1926 v Záhlinicích na Kroměřížsku, v zazděném odvětrávacím systému. Možná si ho tam „na pak“ odložili tehdejší údržbáři. „Takhle staré vzorky se nám dostanou do rukou jen výjimečně,“ přiznal Blesku pracovník pražského Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) Karel Štěrba.

Podle všeho bylo pivo uvařeno v období první světové války a do dnešních dnů se zachovalo díky chladu a temnu sklepa. Jeho složení a chuť odhalili vědci v laboratořích VÚSP. Na čem si pochutnávali pivaři v době, kdy na trůně rakousko-uherského mocnářství vládl Karel I. (†34)? Pivo bylo méně hořké než dnešní a mělo vzhledem k použitým surovinám prázdnější chuť. 

Pět hodnotitelů bezprostředně po otevření lahví testovalo také vůni moku, zajímavější byla však chuť. První pivo z trojice nebylo nic moc. „Zakalené s intenzivní sírovou, až ‚splaškovou‘ vůní a chutí,“ napsali v hodnocení. Obsah druhé lahve dopadl lépe. „Tmavé, velmi kyselé s příjemně ovocným nádechem,“ zní verdikt. Třetí pivo bylo nejvíce podobné dnešnímu.

Světle hnědý nápoj obsahoval stopy bublinek oxidu uhličitého a chutnalo mírně hořce. Chemické změny prvních dvou piv totiž způsobila kontaminace, třetí zůstalo nedotčené. „Můžeme předpokládat, že před sto lety naši předkové vyráběli pivo z podobných surovin a podobným způsobem jako dnes,“ řekl Blesku Štěrba.

Kromě toho, že výsledky testování odhalily, jak probíhá stárnutí piva, prozradily také to, že před sto lety byli pivovarníci nuceni používat náhražky. „Mohlo to být proto, že v době války ministerské výnosy pokrývaly, co se sladu a ječmene týče, jen asi pětadvacet procent produkce pivovarů. Neměly tak možnost vařit z čistě pivovarnických surovin,“ vysvětluje Štěrba.

Technika ho rozložila na molekuly

Hmotnostní spektrometr je speciální přístroj, který určuje hmotnost částic i složení zkoumaného vzorku. „Dokáže tak identifikovat látky, které analyzujeme,“ řekl Blesku Martin Dušek, další z vědců, kteří se na analýze stoletého piva podíleli. Přístroj v této laboratoři, kterých je po celém Česku zhruba deset, odhalil výzkumníkům vlastnosti důležité pro určení totožnosti neznámých látek v nápoji. Ty buďto sám pojmenuje, nebo poskytne vědcům taková data, aby je dokázali odhalit.

První pivo se vařilo na Břevnově

Umění vaření piva se v Česku objevilo s příchodem Slovanů. Vařilo se v klášterech, ty také pěstovaly chmel. První doložená zmínka o pivu v Čechách je z roku 993. Biskup Vojtěch tehdy nechal postavit benediktinský klášter na Břevnově, kde začali pivo vařit. Pro české pivovarnictví je však zásadní rok 1842 a založení Měšťanského pivovaru v Plzni. Tamější pivo se stalo vzorem pro ostatní pivovary. Lidé si ale pochutnávali na pivu už před 4000 lety, poprvé nejspíše ve starověké Mezopotámii.

Fotogalerie
2 fotografie