„Lidé kupují čínské šunty.“ Kovář Zdeněk (62) brání tradiční řemeslo

Autor: bud, ČTK - 
1. května 2017
05:39

Na výsluní se dnes vrací některé výuční obory, nad kterými by mladí lidé před lety mávli rukou. Třeba čerstvých kominíků ze škol nyní vychází o neuvěřitelných 2600 procent více než před deseti lety. Roste také počet absolventů strojírenských oborů, kterých je na trhu dlouhodobě nedostatek. Obecně ale zájem o tradiční řemeslo spíše klesá a některé obory jsou před vymřením. Třeba kováři musí bojovat s levnou čínskou konkurencí, jak pro Blesk.cz popisuje Zdeněk Slavata.

Zdeněk Slavata se kovářství věnuje přes 15 let. Specializuje se hlavně na umělecké a ozdobné předměty a kovařina je jeho vášní, ke které se vrací i přes občasné zdravotní problémy. „Je to můj celoživotní koníček,“ říká v rozhovoru pro Blesk.cz Slavata, který pořádá i pravidelná setkání starších a mladších kovářů.

Zatímco v minulosti se kováři věnovali výrobě věcí třeba pro zemědělství a hospodářství, tedy například hrábí nebo seker, dnes jsou to hlavně ozdobné předměty, jako jsou stojany, svícny, různé plastiky nebo estetické doplňky na vrata krb či dveře. Samostatnou specializací je pak podkovář, který se věnuje koním. A zatímco kovář se věnuje tvorbě z kovu za tepla, takový zámečník hlavně brousí, řeže nebo sváří.

Nekvalitní konkurence z Číny

Jenže uživit se jako kovář je stále složitější. Hlavně kvůli tomu, že do Česka míří spousta méně kvalitních a levných a často nekvalitních výrobků třeba z Číny. Lidé už dnes podle něj většinou nedokážou ocenit kvalitní práci. „Neexistuje výklad toho, co zákazník požaduje, co řemeslník vytvoří, a jakou to má cenu. Můj pohled a pohled zákazníka je jiný,“ vysvětluje Slavata s tím, že kvůli tomu může docházet k neshodám o ceně.

Nikdo nám nic nedá, říká kovář Zdeněk:

Video „Kovařina je můj celoživotní koníček,“ říká Zdeněk (62) o tradičním oboru. - Blesk TV,

„Lidé neví, co kovářská práce obnáší, jak dlouho výroba věci trvá a jak je náročná. Musí se počítat s nápady, přemýšlením a návrhem. Přece nemůžu pracovat za 50 korun za hodinu,“ myslí si Slavata. Podle něj neexistuje žádná obecná šablona, kterou by stanovaly například oborové cechy, jako tomu bylo v minulosti.

„Vzniká řada sporů, kdy si lidé myslí, že ten řemeslník bude vždycky drahý. Proto lidé často dají přednost levnému šuntu,“ dodává a je přesvědčen, že i kvůli tomu se lidé do tohoto oboru nehrnou. 

Čísla potvrzují, že zájem o kovářství nebo zámečnictví byl v posledních 10 letech mezi mladými lidmi nízký. Například v roce 2015 se zámečníkem vyučilo 968 lidí, což je pokles o čtvrtinu. Loni už to bylo jen 896 absolventů. Obecně ale klesá zájem o většinu tradičních oborů, třeba o tesařinu, čalounictví, pekaře nebo třeba podlaháře. Nejhůře je na tom obor čalouník, tam je pokles za 10 let o 80 procent.

Firmy mají problém sehnat vyučené řemeslníky

Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) je důvodem také tuzemská nesystémová podpora profesně orientovaného vzdělávání. „Dlouhodobá absence koncepční podpory řemesel i roztříštěnost zájmů jednotlivých spolků a řemeslníků samých mají za důsledek, že v mnoha oborech ubývá kvalifikovaných lidských zdrojů,“ myslí si předseda AMSP ČR Karel Havlíček.

Výsledkem je pak i to, že některé strojírenské firmy nemohou sehnat lidi. Například průmyslová Kovárna VIVA ze Zlína zaměstnává téměř 400 lidí a velkou část zaměstnanců si musela „vychovat“ sama. „Ze sta kovářů máme vyučené jen čtyři,“ uvedla ředitelka Lenka Horáková s tím, že mladý člověk vyučený v některém ze strojírenských oborů nebude mít problém v budoucnu sehnat práci.

Obrábeči a kominíci jsou v kurzu

Ne všechna řemesla se ale propadají směrem k nezájmu. Školy v důsledku rostoucí poptávky firem zaznamenávají postupný růst zájmu o některé strojírenské profese. Třeba v případě výučního oboru obrábeč kovů je to nárůst o pětinu a jen loni z českých škol vyšlo přes 1000 absolventů.

Podobnou renesanci v posledních letech zažili také kominíci a to kvůli změně české legislativy, která začala vyžadovat povinné kontroly komínů. V loňském roce v tomto oboru získala výuční list necelá stovka absolventů, což je ve srovnání s rokem 2005 nárůst o více než 2600 procent.

Prudký nárůst zájmu o obor kominictví zažila například pražská Střední odborná škola stavební a zahradnická. „Místo dvou kluků v ročníku jsme jich najednou měli 20. Pak tento obor začaly otevírat i další školy, které ho v minulosti zrušily,“ řekl ředitel školy Miroslav Janeček s tím, že nyní kominictví na škole studuje 32 chlapců.

Jak to vypadá u Zdeňka v dílně? Podívejte se:

1912 ( 2. května 2017 21:47 )

ty hovado ničemu nerozumíš a nikde nebyl co my jsme z naší zemi vozili na lodi naše výrobky na západ tak jako ti TIR řidiči co vykládali zboží v Hamburku !!!

1912 ( 2. května 2017 07:41 )

měli jsme kvalitní vyrobky ale bohužel nechali se oblbnout tím západem po 89 roce a nechali udělat z dobrých řemeslníků a pracovitých lidí hlupáky !!!!!

tomik007 ( 2. května 2017 02:06 )

CINSKY KOVARZ totiz kove 3,5x rychleji nezli kovarz domorody

anna1234 ( 1. května 2017 09:50 )

.. nejde jenom o nějakého kováře, toho pomiň .. jde o to, že nás Čína zaplavila šunty ať je to oblečení, spotřební zboží atd. atd. I to přispělo k likvidaci českých výrobců a obchodníků. Argument, že jejich zboží je levnější, byl krátkozraký, protože teď bychom chtěli kvalitnější české zboží a ono není. Je to jako s potravinami. Kupovaly se kvůli cenám levnější a nekvalitní, teď chceme všichni českou kvalitu a najednou bychom si rádi připlatili, jenom abychom do sebe necpali chemické s.račky. Jenže najednou se zjistilo, že české kvality už je jako šafránu. Nechali jsme si všechno bohužel zlikvidovat. Takže já bych se neposmívala, že jsem kováře nepotřebovala celý život, ale snažila bych se vidět věci v širších souvislostech.

panda82 ( 1. května 2017 07:29 )

Ale ale, šunty, rozeberte si výrobek značkový, za drahé peníze koupený v kamenném, značkovém obcodě a co tam je vyrobeno ...... stačí se mrknout jen na PC,

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud