Neměli elektřinu ani vodu a do střechy teklo. Dnes se na bývalém nádraží hraje divadlo
Západní křídlo bývalého vlakového nádraží v Plzni pohltil nemilosrdný zub času a nezájem. Objekt, který byl bezpochyby výzvou pro nejednoho urbexera, ale dostal nový kabát. Dneska se tady hraje třeba divadlo. Od letoška podobné projekty podporuje i ministerstvo průmyslu a obchodu. To začalo spolupracovat se společností CzechInvest, která se problematice zchátralých budov věnuje už delší dobu. Spojují se v projektu „Podpora revitalizace a podnikatelské využití brownfieldů“. Například v Brně mají aktuálně přihlášeno 125 takových míst.
Západní křídlo vlakového nádraží Plzeň – Jižní předměstí z roku 1904 bylo totální ruina. Dneska se tady hraje divadlo a pořádají nejrůznější kulturní akce. Napomohla tomu agentura CzechInvest, která za projektem „Podpora revitalizace a podnikatelské využití brownfieldů“ stojí spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu.
Co je to vlastně brownfield? CzechInvest k tomu uvádí: „Brownfield je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která není dostatečně využívána, je zanedbána a případně i kontaminována, nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity.“
Rekonstrukci nádraží uvádí CzechInvest na svých stránkách jako dobrý příklad toho, jak se dá takový „brownfield“ vrátit zpět do života. Dotace ale lze získat i na další objekty.
„Kraje a obce mohou získat dotaci na přeměnu brownfieldu na plochu nebo objekt určený pro podnikání,“ popsal pro Blesk.cz mluvčí ministerstva Kryštof Čeřovský. Program je naplánován do roku 2023 a měly by v něm být dvě miliardy korun. Pro letošek je vyčleněno 100 milionů.
Podle Čeřovského se do projektu můžou hlásit kraje a obce, jejichž katastrální území leží na území strukturálně postižených krajů (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, pozn. red.) a hospodářsky problémových regionů. Ty vymezuje dokument „Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020“. Žadatelé předloží své projekty agentuře CzechInvest, ta je oboduje podle daných kritérií. Posléze je zhodnotí komise MPO, přihlášky lze posílat do 10. října.
Program odstartoval vyhlášením první výzvy pro podávání žádostí o podporu 20. července 2017. „Nadřízená organizace agentury CzechInvest – ministerstvo průmyslu a obchodu – je správcem programu, spravuje tedy jeho rozpočet. Agentura CzechInvest je určenou organizací, která přijímá, hodnotí a administruje žádosti, potažmo projekty. Od vyhlášení výzvy evidujeme četné dotazy na detaily programu ze strany měst a obcí,“ uvedla pro Blesk.cz mluvčí CzechInvestu Petra Menclová.
Jak to bylo v Plzni?
V případě plzeňského nádraží hrozilo, že dojde dokonce k demolici. Bylo v opravdu žalostném stavu. „Budova byla vybydlená od roku 1986, ale udržovaná nebyla už déle. Byla opuštěná Českými drahami. V 90. letech se tam pokoušeli prý udělat tržnici. Ovšem budova byla opravdu zdevastovaná,“ uvedl pro Blesk.cz Roman Černík, který je ředitelem Moving Station, které zde dneska sídlí.
Rekonstrukce tady proběhla v roce 2015. Už dřív se o budovu ale zajímalo občanské sdružení. „Od roku 2000 jsme spolu s ČD začali budovu chránit. Měli jsme občanské sdružení, dnes zapsaný ústav Johan, a nebylo tam nic. Ani voda, elektrika, mělo to vytlučená okna, byla poškozená střecha, dokonce se mluvilo o tom, že se na budovu chystá demoliční výměr,“ dodal Černík.
Šance pro města
Do projektu se zapojují i celá města, je to Brno, Ostrava a Pardubice. „Pardubice mají v současné době v registru 14 brownfileldů. V deseti případech jde o pozemky či areály patřící právnickým či fyzickým osobám, čtyři jsou majetkem města. U dvou areálů město v současné době připravuje prodej, prostor letního stadionu a bývalých jatek má být přestavěn na fotbalový stadion a několik hřišť pro sportovní kluby i veřejnost,“ prozradila pardubická mluvčí Nataša Hradní.
V Brně do evidence brownfieldů patří 125 lokalit. „Z evidovaných lokalit je 41 nevyužitých, v 16 lokalitách již revitalizace probíhá a v dalších lokalitách jsou záměry připravovány. Mnohé z nich se ale neustále oddalují vinou komplikovaných a nevypořádaných vlastnických vztahů a složité ekonomické situace,“ uvedl brněnský mluvčí Filip Poňuchálek.
Jedním z nejznámějších příkladů úspěšné revitalizace je přeměna areálu bývalé továrny Vaňkovka na obchodně-společenské centrum Galerie Vaňkovka, či proměna původní textilní továrny na polyfunkční objekt Moravan na Zábrdovické ulici.
I přes rozpočtová omezení se snaží i samotné město. To samo investuje do lokalit, které vlastní. „Jako příklad lze uvést úspěšnou postupnou revitalizaci bývalého zahradnictví při ulici Hněvkovského na volnočasový areál pro sport a rekreaci, nebo přestavbu nedokončeného objektu samoobsluhy v Řečkovicích na bytový dům,“ dodal Poňuchálek. V současnosti na radnici řeší přestavbu bývalé Zbrojovky.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.