„Pro region je typické nevyvážené osídlení. Z 580 tisíc obyvatel jich kolem 190 tisíc žije v Plzni a okolí. Z 501 obcí má asi 470 méně než 1500 obyvatel,“ řekl hejtmanův náměstek pro regionální rozvoj Ivo Grüner (ČSSD). Právě těm nejmenším obcím je program určený. Za posledních zhruba deset let se díky dotacím kraje a třicetiprocentní spoluúčasti obcí investovalo do venkovských oblastí kolem 1,5 miliardy korun.
Podle Grünera dává Plzeňský kraj nejvíc ze všech regionů v ČR na obnovu a stabilizaci venkova. Loni hejtmanství rozdělilo v programu 100 milionů korun, letos je to 110 milionů, příští rok by to zase mělo být více.
Radní rozdělili peníze mezi 378 žadatelů, z toho 337 příspěvků za 101 milionů korun půjde na projekty obcí. „Nejvíc peněz jde na opravy místních komunikací, škol, školek, jídelen, na výměnu oken v obecních budovách, snižování provozních nákladů,“ řekl Grüner.
Pro malé obce je krajský program se snadným systémem žádostí i vykazování dotací často jediná možnost, jak na nějakou dotaci dosáhnout. Při rozdělování dotací kraj přihlíží také k aktivitě obcí. Větší naději na získání dotace mají obce, které se například účastní soutěží Vesnice roku, Zlatý erb nebo o nejlepší kroniku. „Já si myslím, že dotace by se neměly rozdávat plošně. Bylo by nejsnazší, abychom řekli, že dáme podle počtu obyvatel, ale jak by k tomu přišly obce, kde dělá starosta něco navíc?“ poznamenal Grüner.
Aktivních starostů je podle něj mnoho, přitom většina z nich nevykonává funkci jako hlavní pracovní poměr. Z 501 obcí dělá v 350 vsích starostu člověk současně se svou hlavní profesí. Obce vědí, že dotaci mohou dostat nejvýše tři roky po sobě, po roční pauze mohou žádat znovu. Dotace musejí ještě schválit zastupitelé.
VIDEO: Podívejte se, jak jinde rozdělují kraje dotace. Lidé kvůli tomu dokonce i protestují:
Hejtman Petera (ČSSD): Vybírá si obce, kterým pošle peníze?
