Je libo skleník, 13 domů a 21 bytovek? Stát má 23 tisíc nemovitostí bez užitku
V České republice je 23 319 nepotřebných státních nemovitostí, které jsou zapsány na jiné státní instituce než Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Vyplývá to z šetření úřadu, který o tom ve středu informoval v tiskové zprávě. Nejvíce nepotřebných nemovitostí, celkem 8033, našel úřad u Ředitelství silnic a dálnic.
Z celkového počtu nemovitostí, které státní instituce označily za nepotřebné, jich je 16 700 určeno pro převod na ÚZSVM. O zbylé se postarají jednotlivé instituce. Úřad nabídne podle zákona nepotřebné nemovitosti k využití dalším státním institucím, v případě jejich nezájmu je nabídne k prodeji.
ÚZSVM v rámci šetření oslovil 569 státních subjektů, z nichž na žádost odpovědělo 476. „Bohužel mezi státními institucemi, které neprovedly inventuru, jsou ty, na něž je v katastru nemovitostí evidováno nejvíce položek,“ uvedla bez bližších podrobností generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu.
Z nemovitostí, které jsou určeny pro převod na ÚZSVM, převažují pozemky. Je jich celkem 15 660 o celkové rozloze 18 milionů čtverečních metrů. K převodu je také určeno 981 budov, mezi nimi například 13 bytových domů, 105 objektů k bydlení, 21 rodinných domů, jeden skleník či dva průmyslové objekty.
Nejvíce nemovitostí určených k převodu na majetkový úřad je v působnosti ostravské pobočky úřadu (4693), nejméně jich je v Českých Budějovicích (555).
Své nemovitosti úřad do šetření nezařadil, protože už všechny své nemovitosti na potřebné a nepotřebné rozdělené má. Celkem má ÚZSVM v portfoliu téměř 131 tisíc nemovitostí, z nichž je přes 97 procent pozemků.
Úkolem ÚZSVM je zastupovat Českou republiku v právních sporech, které se týkají majetku státu. Úřad tak vystupuje především před soudy a rozhodčími orgány místo jiných organizačních složek státu. ÚZSVM rovněž jedná v právních sporech ve věcech majetku, s nímž sám hospodaří.
Squat jako řešení? Podle Zelených ano
Některá politická uskupení považují za správné, aby nevyužité budovy obývali lidé bez domova. Hlavním zastáncem tzv. squattingu je Strana zelených, která problematiku řešila na svém lednovém sjezdu. „Říkáme-li, že chceme legalizovat squatting, nechceme zasahovat do soukromého vlastnictví. Chceme poukázat na to, že tu je spousta nevyužitých budov, o které se jejich vlastníci nestarají,“ uvedl předseda Zelených Matěj Stropnický.
Jedním z nejvýraznějších případů „využití“ státem vlastněné budovy je pražské Autonomní sociální centrum Klinika. Budovu v Praze squatteři nelegálně obsadili v roce 2014. V roce 2015 se squattery ÚZSVM uzavřel smlouvu o výpůjčce, tu ale v březnu 2016 neprodloužil a squatterům nařídil budovu vyklidit. Klinika je ale dodnes obydlená. Policie s případným zásahem čeká na výsledek občanskoprávního sporu mezi ÚZSVM a Klinikou.
Pokus policie o vyklizení Kliniky:
Státem vlastněným objektem, o který naopak příliš velký zájem nebyl, je pražská Invalidovna. Té se v tendru v roce 2016 stát pokoušel zbavit. Ani s vyvolávací cenou 637,7 milionu korun se ale kupující nenašel. Vláda tedy v únoru rozhodla, že se Invalidovna stane národní kulturní památkou.
