Z lavice do montovny: Děti v Plzni nastupují po 9. třídě do továren
V Plzeňském kraji už některé děti nejdou po základní škole na střední školu nebo na učiliště. Rodiče je stále častěji posílají rovnou do montážních továren, které kvůli nedostatku pracovníků nepožadují maturitu ani výuční list. ČTK to řekli ředitelé středních škol a odborných učilišť z regionu. Základní škola je v ČR povinná, ale další navazující vzdělání je dobrovolné.
„Zhruba 300 žáků z Plzeňského kraje, kteří loni ukončili základní školu, nenastoupilo na žádnou střední školu ani učiliště,“ řekl ředitel Středního odborného učiliště elektrotechnického v Plzni Jaroslav Černý. Jde už o téměř desetinu dětí; loni vyšlo v kraji ze základních škol 4000 dětí. Potvrdil to také ředitel Střední průmyslové školy dopravní v Plzni Jiří Svoboda.
Podle obou šéfů velkých škol řada rodičů, hlavně v sociálně slabších oblastech jako je Tachovsko, nechce děti dále finančně podporovat ve vzdělávání a posílají je rovnou do práce. „Montovny už nepožadují po nových lidech žádné vzdělání. Firmy mají zoufalý nedostatek lidí,“ řekl Svoboda. To potvrdili i personalisté na lednovém veletrhu práce v Plzni, kde sháněli až tisíce lidí.
Počet dětí, které půjdou po devítiletce do práce, bude podle ředitelů vzrůstat. „Staví se stále nové továrny, ale lidé nejsou. Firmy jsou pak závislé jen na cizincích,“ uvedli.
Se základní školou plat 20 tisíc
Firmy podle Svobody nabízejí stále vyšší nástupní platy. Rodiče vidí, že si děti mohou vydělat i bez školy 20.000 korun. „Až zase přijde krize, tak tito lidé budou první, kteří vypadnou a pak bude problém, co s nimi,“ řekl. Podle Černého je to dáno také charakterem fabrik, které už mívají speciální pracoviště na rychlé zacvičení. Tyto práce by přitom měli v budoucnu nahradit roboti, řekl.
„Je to špatný trend. Společnost by se tak stávala méně vzdělaná,“ řekl Černý. Kraj v některých oborech přispívá na ubytování. „Možná by měl přispívat těmto rodinám ve větší míře, aby mohly jít děti studovat a nemusely chodit hned pracovat,“ uvedl.
Podíl nezaměstnaných v Plzeňském kraji činí 3,7 procenta a je po Praze druhý nejnižší v Česku. Bez práce je v regionu přes 15.000 lidí, meziročně o 4300 méně. Lidé si na pracovních úřadech mohou vybrat z 10.000 volných míst. V kraji je nyní přes 29.100 pracovníků z EU, meziročně o 31 procent více. Nejčastěji jde o montážní dělníky, pomocné dělníky, obsluhu strojů a stavební dělníky. Nejvíce jsou to Slováci, Rumuni a Bulhaři. Statistici v kraji evidují celkem 210.000 zaměstnanců.
Proč do doby pře 100 lety. Za mě to bylo běžné, že ti hloupí šli z 9. třídy rovnou pracovat. Já vycházela ZŠ v r.1962