Valachová hřímá: Náboženství do třídy nepatří. Církevních škol čile přibývá
Islám, křesťanství ani jiná náboženství do českých škol nepatří. Za tím si stojí šéfka resortu školství Kateřina Valachová (ČSSD). Ve skutečnosti je ale letos v tuzemsku přes 27 tisíc dětí, kterým je od malička duchovní nauka vštěpována. Dochází do církevních škol a školek. Jedním z nich byl i Tomáš (29), který popsal své zážitky pro Blesk.cz.
„Naše školství je sekulární. Já už jsem se několikrát ohradila proti neustálému tlaku na školy ohledně šíření multikulturalismu, islámu apod. Stejně tak se budu ohrazovat vůči jakékoli ambici naše školství pojímat jinak než prosté jakéhokoliv náboženství,“ uvedla ministryně Valachová ve Sněmovně na konci ledna. Odmítla tím návrh poslankyně Niny Novákové (TOP 09), aby se ve školském zákoně otevřeně hlásilo k židovsko-křesťanským kořenům společnosti.
Jenže tuzemské školství ale není zcela ateistické. Podle nejnovějších údajů od ministerstva se v roce 2016/17 vzdělává na 167 církevních školách 27 717 žáků. Jejich počet navíc rok od roku pozvolna stoupá. Například v roce 2000 jich bylo na 129 institucích 20 074.
Ve školním roce 2016/17 se vzdělává:
| ve 49 církevních MŠ | 1 986 dětí |
| ve 45 církevních ZŠ | 6 892 žáků |
| ve 40 církevních SŠ | 10 016 žáků |
| ve 2 církevních konzervatořích | 239 žáků |
| v 11 církevních VOŠ | 1 451 studentů |
| ve 20 církevních gymnáziích | 7 133 studentů |
V naprosté většině se jedná o křesťanské instituce. V tuzemsku existují ještě Lauderovy školy, které jsou jedinými židovskými školami v České republice.
Tomáš měl latinu a náboženství jako bonus
S římskokatolickým gymnáziem v Praze má zkušenosti také Tomáš. Nepřihlásil se na něj ovšem z náboženských důvodů. „Rodiče jsou křtění, ale to bylo asi dáno dobou, já jsem vychováván spíš v ateistickém duchu, ve víře v lidské schopnosti a v sebepoznání. Původně jsem se hlásil na jiné gymnázium, nicméně poté jsem pro neúspěch hledal alternativu a toto mi bylo doporučeno z více stran pro ochotu pedagogů a větší rodinnou pohodu,“ zavzpomínal na své zkušenosti.
Podle Tomáše výuka plně odpovídala standardům běžných škol. „Měl jsem všechny předměty všeobecného gymnázia. Jako bonus byla latina a náboženství, oboje bylo velmi přínosné. Latina s dvouhodinovou dotací týdně, náboženství taktéž,“ popsal mladý muž s tím, že jazykovou výuku považuje za největší výhodu.
I když šlo o církevní zařízení, pokryly se prý v rámci vzdělávání například všechny věděcké hypotézy. Nevzpomíná si ani na to, že se by se při výuce někdo vyhýbal tématu jiných náboženství či filosofických směrů. „Pouze u jednoho pedagoga na náboženství byla snížená chuť se bavit o křížových výpravách. Nicméně i tak s námi posléze o tom diskutoval u piva, ve čtvrťáku mimo území školy pochopitelně,“ uvedl Tomáš.
Vzniknou školy i pro muslimy?
Právo na zřízení škol nemají v Česku pouze křesťanské či židovské církve. „Legislativa MŠMT řeší obecně školy církevní a nerozlišuje je na křesťanské a židovské. Podle školského zákona § 8 mohou školy a školská zařízení zřizovat ‚registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy‘,“ nastínil tiskový odbor ministerstva. Otevřená je tak možnost i pro zřízení školy postavené na islámu.
Církevní školy zapsané v rejstříku škol musí postupovat v souladu se školským zákonem a vyučovat podle Rámcových vzdělávacích programů. Mohou se profilovat jako alternativa k běžným školám, svou profilaci by při dodržení platné školské legislativy měly upravit ve svých Školních vzdělávacích programech.
"Svatá prostoto.". A na to jste přišel jak? Moc duchaplné to není.
.