Děti v českých školách trpí, učitelé si léčí komplexy, tvrdí profesor Hejný

Autor: Jaroslav Šimáček - 
19. 2. 2017
07:47

V současné škole jsou děti často frustrované a učitel si na nich vybíjí komplexy, varuje profesor Milan Hejný, světově uznávaný autor pokrokové Hejného metody. České školství je obecně dosti zkostnatělé, zaměřuje se hlavně na znalosti, děti se v něm příliš neučí s radostí a tak, aby objevovaly vlastní postupy, přidávají se další odborníci. Škola nestíhá reflektovat ani trendy, mj. v oblasti technologií, kdy mezi dětmi je populární např. profese youtuber, zaznělo během besedy odborníků.

Řadu kritických výtek, ale i několik receptů na zlepšení stavu českého školství, si připravili experti pro debatu „Zanikne škola tak, jak ji dnes známe?“

„Školství nelze měnit shůry, to se musí měnit zespoda. Tak, že jistá skupina lidí se začne dívat na současný stav s výhradami a hledat nové cesty,“ uvedl profesor Milan Hejný, autor Hejného metody, kterou zdědil a rozvíjel po svém otci. Spočívá v pokrokové výuce matematiky zaměřené na to, aby si děti ve škole neosvojovaly pouhé znalosti, ale především schopnosti najít vlastní řešení, spolupracovat a komunikovat.

A právě ve vzájemné komunikaci má řada dětí, ale i dospělých v Česku, problémy, lidé se totiž neumí příliš domluvit, upozorňovali odborníci na akci uspořádané Institutem pro politiku a společnost.

Frustrované děti a přílišný důraz na znalosti

Naučí současná česká škola žáky skutečně to, co v moderní společnosti potřebují a upotřebí? Podle odborníků v řadě případů nikoli, i když se najdou výjimky. Řeč je pak však o alternativních či soukromých školách, za kterými veřejný systém pokulhává. 

Důvodů je více. Znalosti, na kterých se v dnešních školách podle Hejného často až příliš bazíruje, jsou dle něj až na třetím místě – na prvním je výchova mravných lidí, na druhém budování schopností komunikačních, pracovat v týmu, případně tým vést.

„Propadli jsme kvantování. To je jednička, to je dvojka, to je trojka. My to kvantujeme proto, protože nic lepšího neumíme,“ upozornil Hejný. „Tím, že jsme se v cílech vztáhli na měřitelné cíle, tím jsme školu ohromně ochudili,“ upozorňuje.

Léčení komplexů učitelů a vzpomínky na Klause

Důležité je dle Hejného oslabovat kvantitativní hodnocení a hodnotit to, co je opravdu v životě důležité. Jenže praxe je jiná. „Naše škola vede k tomu, že mnoho dětí je tam frustrováno,“ upozorňuje Hejný a táže se, zda toto opravdu chceme.

„Učitel možná že jo, protože tím, že jsou ty děti frustrovány, jeho já stoupá. On má potřebu svůj Minderwertigkeitskomplex (komplex méněcennosti - pozn. red.) nějakým způsobem utlumit. A tlumí to tím, že jde po těch dětech,“ podotkl.

Profesor Hejný, který vyzdvihuje význam spolupráce dětí, pobavil během debaty i narážkou na Václava Klause. „Nedá mi to, abych nevzpomenul našeho bývalého pana prezidenta, o kterém jeho spolužačka řekla, že on nikdy nedal opsat. Proč? Protože on chce být ten nejlepší, on vidí svět v tom jednička, dvojka, trojka, čtyřka a já chci být ta jednička. Už nechce, aby další byl jednička, další mají být jedna mínus, dvojka atd. To je ovšem pro společnost cesta do pekel,“ dodal Hejný.

Blíží se bod zlomu, míní odborníci

Hejný předpovídá, že dojde ke konfrontaci s těmi, kdo chtějí zachovat status quo a těmi, kdo v prvé řadě chtějí vychovávat dobré lidi. „Hleď, aby tvoje snaha udělat z nich dobré matematiky nepřehlušila tvoji snahu udělat z nich dobré lidi,“ prozradil uznávaný profesor motto, dle kterého se řídí. 

V minulosti přitom působil i coby náměstek na slovenském ministerstvu školství. Nastoupil tam po revoluci a tehdy s nadšením kvitoval, že se prudce změnil postoj rodičů k výuce dětí u cizích jazyků. Nešlo jim rázem o to, jakou dostanou známku, ale jestli se domluví, když pojedou do Vídně.

Tlaky rodičů však dle Hejného sílí i dnes. „Musíme dělat poctivé experimenty a hledat, jak neduhy odstranit,“ apeloval. Že to nebude tak snadné, upozorňovali i další odborníci.

„Škola v našem prostředí je nesmírně konzervativní element,“ varuje Pavel Kraemer, ředitel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání. Společnost se oproti škole rozvíjí rychle. „Společnost hrozně rychle utíká před školstvím, školství se reformuje jen plíživými kroky,“ podotkl Kraemer, podle kterého to však v určitém okamžiku dojde do bodu zlomu, kdy očekávání rodičů, ale třeba i zaměstnavatelů bude stále více vzdálené tradiční škole.

Nové technologie ve škole stále ještě chybí

Požadavky zaměstnavatelů zastupovala Zuzana Nehajová z Ernst & Young, podle které by měla škola dokázat držet krok i s moderními trendy. Škola by měla učit nové technologie. „Není třeba z toho ale dělat vědu, je třeba se přizpůsobovat, reagovat na změny. Může to znamenat třeba to, že se učíme programovat na Pokémonech, když to zlehčím,“ míní Nehajová.

Škola má děti rozvíjet v tom, co je zajímá. Nechat je objevovat postupy, zaměřovat se na personalizované, adaptivní učení. „Před 20 lety jsme neznali profesi youtuber. Školy by měly žáky motivovat. Není třeba vždy objevovat Ameriku, je třeba se podívat na to, k čemu by měla škola vést,“ podotýká. 

Cílem výchovy založené na tom, aby žáci objevovali samostatně postupy a neměli vše předem nadiktované, by dle ní měl být zodpovědný občan, který dokáže nakládat s novými technologiemi a člověk, který bude schopný nastoupit do reálného života, aniž by firma, která po něm sáhne, musela vynakládat příliš času a kapacit, aby ho převychovala.

Na technologie se zaměřil i Ondřej Neumajer, konzultant vzdělávání, lektor a didaktik. Podle něj do škol musí více prostoupit vědecké postupy a výzkumy. „Postupně se čím dál víc škol dostává do on-line světa vzdělávání,“ říká. Připomněl, že v USA to část škol již dnes dělá tak, že žáci nemusí chodit do školy vždy fyzicky a mohou být i online.

Naučte se to, zítra zkouším! To je špatně, míní ředitel

Dalším zástupcem z praxe byl při diskuzi ředitel ZŠ v pražských Kunraticích Vít Beran. Postěžoval si na to, že ve stávajícím systému je cokoli složité měnit. Ale oni se o to na škole snaží, a tak přešli např. i na párové učení, kdy učitelé učí v tandemu a mají mezi sebou interní mentory, kteří jim poradí.

Právě role učitele i školy jako takové se však bude do budoucna také měnit, míní. „Válcuje nás informační prostředí. Ale nejsem zastánce, že škola se bude měnit technologicky,“ upozornil Beran, podle kterého se kantoři stále více budou stávat průvodci žáků, aby děti věděly, jak pracovat se všudypřítomnými informacemi, rozpoznávaly je, ve škole se pak dál socializovaly.

Děti se podle Berana mají učit naplno a s radostí. On sám věří, že většina dětí chodí do jeho školy ráda. I proto, že upustili od systému „katolické školy“ a „katolického školství Marie Terezie“ založeného na tom, že učitel předstoupí před třídu a říká pravdy studentům, kteří musí poslouchat.

„Naučte se to, zítra zkouším“ je podle Berana špatně. Důležité je naopak lépe podchytit zájem všech účastníků včetně kantorů a pro děti i možnost vyzkoušet si různá řešení a hledat ta správná.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Konec kauzy Čapí hnízdo - Státní zástupce zastavil stíhání Andreje Babiše

zapisovatelka1 ( 20. února 2017 06:00 )

Někdy přijde se stářím moudrost, někdy pošetilost... Profesor Hejný myslel, že svou matematikou vytvoří dokonalou soustavu, je výborná, ale má jako každá své limity... A tak si profesor Hejný léčí komplexy na učitelích...

jetotak ( 19. února 2017 21:19 )

Komplexy mají mnohé děti prošlé Hejného metodou, protože nic neumí!

salamander ( 19. února 2017 15:33 )

 Nemám nic proti moderním metodám výuky - ale moderní ještě neznamená, že jsou přínosné pro každého žáka stejně a že rozhodně formují vědomosti tak, aby se u budoucích účetních nezjistilo, že neumějí ani základy procentního počtu, aby u středoškoláků ekonomiky nebylo záhádou, proč náklady na sekretářku se základním platem jsou "základní plat * 1,34" atd. Bohužel - soukromé školy se postaraly o to, že žáci si opatřují glejt docházkou a nikoliv prokázanými znalostmi před komisí. Stále se divím MŠMT, že toto nechce vidět a ani o tom nechce nic slyšet. Prostě vždy platilo a platit bude: "certifikát - je průkaz o normovaných znalostech a dovednostech". Odvolávat se na nesmysl Marie Terezie je hloupost - ta právě zavedla to, aby každý blb, komu schází mozkové závity nemohl být uznán na génia.

janieem ( 19. února 2017 15:25 )

Přesně tak. Škola se degradovala na "službu rodičům", učitel se stal úředním šimlem díky nesmyslným nařízením shora, která vymýšlejí lidé, co v životě neučili.

jetotak ( 19. února 2017 14:57 )

 Hejného metoda není zas taková výhra. S odstupem času se zjišťuje, že je vhodná spíše pro děti na matematiku talentované.Spousta dětí, které prošly toto "zázračnou metodou" mají na 2. stupni ohromné potíže, protože nemají základy.

Zobrazit celou diskusi
Další videa