České děti jedí ve školních obědech rtuť, nikl i olovo, hrozí jim otrava?
Jídlo, které děti každý den ve škole konzumují, obsahuje zvýšený podíl některých toxických látek. Úroveň rtuti a hliníku je podle kontrol v pořádku, problém ale je u niklu, kadmia a olova. Vyplývá to ze zprávy Státního zdravotního ústavu.
Státní zdravotní ústav (SZÚ), konkrétně tým Centra zdraví, výživy a potravin, se v roce 2015 rozhodl udělat zevrubnou analýzu školních obědů. Zkoumal zejména obsah nutrientů v pokrmech. Cílem bylo zjistit, zda české školní stravování míří správným směrem.
Odborníci v rámci této analýzy testovali přítomnost toxických látek v pokrmech. Podotýkají však, že jejich přítomnost nemohou pracovníci školních kuchyňí téměř ovlivnit. Obsah ovlivňují zejména suroviny a kvalita vybavení kuchyně.
SZÚ výsledky testování nesrovnával s legislativními limity maximálních přípustných koncentrací na kg suroviny, ale s toxikologickými referenčními tabulkami, které zjednodušeně říkají, kolik té a které látky může člověk denně přijmout, aniž by se zvýšila pravděpodobnost poškození jeho zdraví.
Zkoumány byly známé anorganické látky, které potraviny často kontaminují – hliník, rtuť, kadmium, nikl a olovo. Sledován byl i obsah arzenu.
Problém: nikl, olovo a kadmium
Ústav dospěl ke čtyřem závěrům. Obsah niklu v potravinách je příliš vysoký, ale řešení je těžké. Hodnota byla překročena u 75 % školních jídelen. 64 % z nich překročilo akutní dávku, po které se u citlivých osob může spustit alergická reakce. SZÚ radí, že jediné, co se dá dělat, je zařazovat méně zpracovaných potravinových surovin, které se tak nekontaminují z nerezových materiálů.
Negativně překvapila dávka olova. Celkem 18 % jídelen dosáhlo či překročilo referenční hodnotu pro chronickou expozici, a to zejména příspěvkem z nápojů. Jedna jídelna dokonce v obědech přesáhla celodenní hodnotu. Jídelny mohou obsah olova ovlivňovat důsledných používáním vhodných nádob pro kyselý nápoj – používat kvalitní nerez místo méně kvalitních smaltů. Měly by také střídat suroviny pro přípravu čajů.
Množství kadmia v potravinách je pak znepokojující. Polovina školních jídelen překročila toxikologické meze, jedna dokonce i celodenní mez. Pokud ale školní jídelna používá vhodné zařízení a nádobí, nemůže situaci už víc ovlivnit. Za kadmium můžou potraviny. Rada SZÚ tak zní – nenakupovat velké zásoby, střídat dodavatele a držet se pestré skladby jídelníčku.
Výsledky jsou dobré
Odborníci došli i k pozitivním objevům. Například dávka hliníku a rtuti z průměrných obědů je bezpečná. Školní jídelny tak mohou navyšovat spotřebu ryb (klidně zdvojnásobit), aniž by hrozilo překračování hygienických doporučení.
Celkově je SZÚ s výsledky spokojen. Výsledky podle nich již vedly ke konkrétním opatřením v některých testovaných jídelnách.
Pracovníci školních zařízení mohou k dalšímu snižování toxických látek přispět pečlivým čištěním a zpracováním surovin, používáním patřičného kuchyňského vybavení a hlavně diverzifikováním zdroje surovin.
Kapitalistická výživa.