Bezplepková nebo paleo dieta, raw strava – to je jen zlomek z celé řady možností způsobu stravování. Existují i laktoovovegetariáni, pulovegetariáni a ti, co se stravují podle genetického testování. Pro mnoho lidí je jejich způsob stravování životní styl a vedou je k tomu zdravotní, sociální, ale i náboženské důvody. Odborníci ovšem radí brát alternativní způsoby stravování pouze jako inspiraci, protože při plném dodržování některých radikálních jídelníčků nedostává tělo všechny potřebné živiny. Jaké jsou druhy stravování a jaká jsou jejich pro a proti?
Ovovegetarián, raw, paleo: Je odlišný jídelníček cesta do hrobu či ku zdraví?
1.Jaké směry jsou nejčastější?
Způsobů stravování je skutečně hodně, nicméně mezi nejčastější patří:
- Vegetariánství
- Raw strava
- Výživa podle ajurvédy
- Makrobiotika
- Paleo dieta
- Bezlepková strava
- Strava na základě genetického testování
Např. vegetariánství má celou řadu dalších odštěpení, jako je třeba veganství nebo frutariánství.
2.Proč se alternativně stravovat?
Na rozdíl od diety jsou alternativní směry zpravidla spojeny s životní filozofií, jejímž cílem je dosažení rovnováhy s přírodou a celostní přístup k člověku. Jejich dodržování tak není spojeno s úzkostí a pocitem sebeomezování. Naopak vede k větší spokojenosti a vnitřnímu klidu.
Obecně je možné říci, že stravování podle alternativních způsobů vede k nižšímu BMI a nižšímu výskytu srdečně-cévních onemocnění. Z pozitivních důsledků můžeme jmenovat také nižší hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a vyšší hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu. „Samozřejmě záleží na daném způsobu stravování, ale často je alternativní výživa spojena s vyšším příjmem vlákniny a potravin rostlinného původu. Jejich zařazení do každodenního jídelníčku je mimo jiné prevencí zácpy a snižuje pravděpodobnost vzniku žlučových kamenů,“ vysvětluje Karolína Hlavatá, odbornice na výživu a garantka iniciativy Vím, co jím a piju. Nezanedbatelný je i vyšší příjem antioxidačně působících vitaminů a fytosterolů.
3.Proč se alternativní stravě vyhnout?
Zdravotní rizika alternativních způsobů stravování závisí na tom, nakolik jsou omezeny potraviny živočišného původu. „Pokud například vegetariáni částečně konzumují potraviny živočišného původu a dbají na správnou kombinaci živin, nemusí trpět nedostatkem životně důležitých nutričních látek. Oproti tomu vegani by měli svou stravu obohacovat o chybějící složky, jako jsou vitaminy B12, B2, D a vápník formou doplňků stravy nebo fortifikovaných potravin,“ pokračuje Hlavatá.
V případě raw stravy jsou rizika spojena s možnou kontaminací plísněmi a přítomností antinutričních a přírodních toxických látek (např. steroidní alkaloidy a dusitany). Nebezpečí se skrývá i v tom, že i když je raw strava objemově bohatá, energeticky může být chudá.
4.Vegetariánství
Vegetariánství je jednou z nejznámějších forem alternativního stravování, jistě patří i k těm nejrozmanitějším. Základem dělení do jednotlivých směrů je míra vyloučení potravin živočišného původu. V České republice je známé obecné rozdělení na vegany odmítající veškeré jídlo a výrobky živočišného původu a vegetariány vyhýbající se pouze masu.
Málokdo ovšem ví, že do velké množiny vegetariánů patří také:
Semivegetariáni
- Ze své stravy vylučují tmavé druhy mas a výrobky z nich, připouštějí konzumaci ryb, drůbeže a dalších potravin živočišného původu, jako je mléko a mléčné výrobky.
- Stoupenci striktnějších vegetariánských forem, stejně jako Britská vegetariánská společnost, tento směr nepovažují za vegetariánství.
Pulovegetariáni
- Z potravin živočišného původu konzumují mléko, mléčné výrobky, vejce a kuřecí maso.
Pescovegetariáni
- Z živočišných potravin připouštějí kromě konzumace mléka, mléčných výrobků a vajec i konzumaci ryb, korýšů a měkkýšů.
Laktoovovegetariáni
- Nejrozšířenější skupina v evropských zemích. Nevyhýbají se konzumaci mléka, mléčných výrobků a vajec.
Ovovegetariáni
- Stoupenci konzumují pouze vajíčka.
5.Vegani a frutariáni
Velká množina vegetariánů tím ovšem nekončí. Dále se dělí na:
Veganství
- Striktní vegetariáni se vyhýbají nejen konzumaci veškerých živočišných potravin (tedy i medu), ale někteří odmítají také používání výrobků živočišného původu (např. výrobky z kůže, vlny, hedvábí), pokusy na zvířatech, očkovací séra a léky.
Americká forma vegetariánství
- Je moderní hlavně mezi mladými lidmi. Ti sice omezí konzumaci masa, ale jejich stravu tvoří převážně potraviny rychlého občerstvení, pizza, cola a cukrovinky s nedostatkem ovoce a zeleniny.
Frutariáni
- Radikální skupina zařazující do jídelníčku pouze plody, protože odmítají jíst potraviny jejichž získávání je podmíněno „zabitím“ původce, tedy zvířete nebo rostliny. Jedí tedy hlavně ovoce a ořechy.
Vitariáni
- Konzumují stravu v syrovém stavu bez tepelné úpravy, tedy v přirozené formě, většinou pouze rostlinného původu, ale vyskytují se i stoupenci vitariánství konzumující nepasterované mléko a mléčné výrobky.
6.Pro koho je vegetariánství (ne)vhodné?
Vegetariánský směr založený pouze na omezení masa je jako jeden z mála alternativ vhodný i pro těhotné ženy či děti. Důležité je ale dbát na správnou skladbu stravy a bílkoviny doplňovat z rostlinných zdrojů, jako jsou například luštěniny, tofu, seitan, celozrnné obiloviny, rýže, řasy a chlorella.
Rizika vycházejí ze špatné skladby stravy. Vegani naopak musí stravu obohacovat o chybějící složky formou doplňků stravy nefo fortifikovancýh potravin (vitamin B12, B2, D).
7.Raw strava
Raw strava je nejspornějším a přitom mediálně nejviditelnějším trendem posledních let, který je podporován hlavně nově vzniklými restauracemi a cukrárnami. Raw strava představuje syrové potraviny nebo potraviny tepelně upravené maximálně do 42–45 °C. Potraviny přitom mohou být upravovány mletím, mixováním, odšťavňováním, strouháním, krájením a klíčením.
Mezi její výhody patří nepřítomnost látek vznikajících vlivem tepelné úpravy za vyšších teplot, jednodušší a levnější příprava a ekologický přístup. Na druhou stranu náš trávicí systém není připraven na syrovou stravu, která pro něj znamená větší zátěž, problematické je též vstřebávání vápníku a železa. Navíc tepelné zpracování umožňuje lepší využitelnost bílkovin a zvýšení energetického příjmu. Právě nízký energetický příjem bývá problémem raw stravy. Výjimkou jsou raw dezerty, které jsou naopak kaloricky velmi náročné.
8.Makrobiotika
Makrobiotika je celosvětově rozšířený životní styl založený na dvou protichůdných a vzájemně se doplňujících přírodních silách jin a jang. Mezi základní omezované potraviny patří maso, mléko a mléčné výrobky, tropické ovoce, rafinovaný cukr, vejce, brambory a bílá mouka, jídlo obsahující konzervanty, barviva, chemicky ošetřené a zmražené potraviny. Jednou větou můžeme další zásady makrobiotiky shrnout českým příslovím „jez do polosyta, pij do polopita“.
Stejně jako vegetariánství má i makrobiotika několik stupňů, přičemž ten nejvyšší je založen pouze na konzumaci celozrnných výrobků. „Zatímco nižší stupně makrobiotického stravování mohou nutriční potřeby dospělého člověka uspokojit, vyšší restriktivní stupně jsou nedostatečné jak z hlediska nutričního, tak energetického,“ uvádí Václava Kunová, garantka iniciativy Vím, co jím a piju. Rizikem je hlavně nedostatek hodnotných bílkovin, dále vápníku, železa, vitaminů A, C, D a B12 a vícenenasycených mastných kyselin.
9.Paleo dieta
Paleo představuje způsob stravy s vysokým obsahem tuků – ty při ní často tvoří přes 50 % celkového energetického příjmu. Sice se z části jedná o zdravé nenasycené mastné kyseliny, ale i tak platí, že to je příliš (tuky by u zdravého jedince neměly přesáhnout 35 % doporučeného denního příjmu energie).
V paleo jídelníčku je dovoleno maso, ryby, vejce, olej, ořechy, avokádo, naopak jsou vyloučeny obiloviny, luštěniny a mléčné výrobky. Právě kvůli omezení celozrnných obilovin může mít organizmus nedostatek některých protektivních složek. Nevýhodou mohou být také příliš striktní omezení, která vedou k tomu, že po ukončení diety či jejím přerušení je velmi těžké udržet se „na uzdě“.
10.Nízkosacharidová dieta
Velmi nebezpečné jsou nízkosacharidové diety, které jsou spojené s únavou, nepohodou a nutností dodržovat velmi přísná omezení. „Nízkosacharidová dieta neposkytuje dostatek živin a dochází při ní k úbytku svalové hmoty.
„Nevýhodou je též velké riziko jo-jo efektu, který hrozí po jejím skončení,“ upřesňuje Kunová. Nebezpečná je i dieta v tzv. sacharidových vlnách, při nichž se střídají dny s různě vysokým příjmem sacharidů. Kromě toho, že je tento způsob velmi náročný na znalosti a přesnost, mají lidé velkou chuť na sacharidy.
11.Bezlepková dieta
Bezlepková strava spočívající ve vyloučení lepku je spojena s nejmenším rizikem deficitu živin. Skutečnou celiakií, tedy nemocí, s níž by měla být tato dieta spojena, trpí pouze 1–2 % populace. Proto je dodržování této diety v dnešní době spíše módou.
V souvislosti s lepkem se zapomíná na to, že potraviny na bázi ovsa, žita a ječmene obsahují celou řadu cenných látek, například beta-glukanů. Bezlepkové varianty mají navíc vyšší glykemický index, proto je k udržení váhy důležité snížit množství příloh oproti lepkovým variantám.
12.Strava na základě genetických testů
To, zda budeme obézní, určuje z 30–40 % dědičnost. Na základě genetických testů chápajících člověka jako celek je pak možné určit predispozice nejen k nadváze, ale k samotnému stravovacímu chování, preferenci chutí a podobně. Ale ani geny nemohou za všechno a samozřejmě platí, že správným životním stylem je možné vliv genů zmírnit.
Zajímavý je, že vitariáni mají vždy skvělé výsledky u lékařů. Netrpí žádnými nemocemi a pokud se věnují sportu, vypadají skvěle. Nejsem na té stravě, ale jednou bych chtěla na stará kolena, abych neskončila s 30 prášky denně.