Ovovegetarián, raw, paleo: Je odlišný jídelníček cesta do hrobu či ku zdraví?

  • Autor: ula - 
    29. 1. 2017
    11:30

    Bezplepková nebo paleo dieta, raw strava – to je jen zlomek z celé řady možností způsobu stravování. Existují i laktoovovegetariáni, pulovegetariáni a ti, co se stravují podle genetického testování. Pro mnoho lidí je jejich způsob stravování životní styl a vedou je k tomu zdravotní, sociální, ale i náboženské důvody. Odborníci ovšem radí brát alternativní způsoby stravování pouze jako inspiraci, protože při plném dodržování některých radikálních jídelníčků nedostává tělo všechny potřebné živiny. Jaké jsou druhy stravování a jaká jsou jejich pro a proti?

  • 1.Jaké směry jsou nejčastější?

    Způsobů stravování je skutečně hodně, nicméně mezi nejčastější patří:

     

    • Vegetariánství
    • Raw strava
    • Výživa podle ajurvédy
    • Makrobiotika
    • Paleo dieta
    • Bezlepková strava
    • Strava na základě genetického testování

     

    Např. vegetariánství má celou řadu dalších odštěpení, jako je třeba veganství nebo frutariánství.

    Populární raw stravaPopulární raw strava | shutterstock.com

  • 2.Proč se alternativně stravovat?

    Na rozdíl od diety jsou alternativní směry zpravidla spojeny s životní filozofií, jejímž cílem je dosažení rovnováhy s přírodou a celostní přístup k člověku. Jejich dodržování tak není spojeno s úzkostí a pocitem sebeomezování. Naopak vede k větší spokojenosti a vnitřnímu klidu.

     

    Obecně je možné říci, že stravování podle alternativních způsobů vede k nižšímu BMI a nižšímu výskytu srdečně-cévních onemocnění. Z pozitivních důsledků můžeme jmenovat také nižší hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a vyšší hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu. „Samozřejmě záleží na daném způsobu stravování, ale často je alternativní výživa spojena s vyšším příjmem vlákniny a potravin rostlinného původu. Jejich zařazení do každodenního jídelníčku je mimo jiné prevencí zácpy a snižuje pravděpodobnost vzniku žlučových kamenů,“ vysvětluje Karolína Hlavatá, odbornice na výživu a garantka iniciativy Vím, co jím a piju. Nezanedbatelný je i vyšší příjem antioxidačně působících vitaminů a fytosterolů.

    Proč se alternativně stravovat?Proč se alternativně stravovat? | Shutterstock.com

  • 3.Proč se alternativní stravě vyhnout?

    Zdravotní rizika alternativních způsobů stravování závisí na tom, nakolik jsou omezeny potraviny živočišného původu. „Pokud například vegetariáni částečně konzumují potraviny živočišného původu a dbají na správnou kombinaci živin, nemusí trpět nedostatkem životně důležitých nutričních látek. Oproti tomu vegani by měli svou stravu obohacovat o chybějící složky, jako jsou vitaminy B12, B2, D a vápník formou doplňků stravy nebo fortifikovaných potravin,“ pokračuje Hlavatá.

     

    V případě raw stravy jsou rizika spojena s možnou kontaminací plísněmi a přítomností antinutričních a přírodních toxických látek (např. steroidní alkaloidy a dusitany). Nebezpečí se skrývá i v tom, že i když je raw strava objemově bohatá, energeticky může být chudá.

    Raw strava je objemově bohatá, energeticky může být chudá.Raw strava je objemově bohatá, energeticky může být chudá. | shutterstock.com

  • 4.Vegetariánství

    Vegetariánství je jednou z nejznámějších forem alternativního stravování, jistě patří i k těm nejrozmanitějším. Základem dělení do jednotlivých směrů je míra vyloučení potravin živočišného původu. V České republice je známé obecné rozdělení na vegany odmítající veškeré jídlo a výrobky živočišného původu a vegetariány vyhýbající se pouze masu.


    Málokdo ovšem ví, že do velké množiny vegetariánů patří také:


    Semivegetariáni

    • Ze své stravy vylučují tmavé druhy mas a výrobky z nich, připouštějí konzumaci ryb, drůbeže a dalších potravin živočišného původu, jako je mléko a mléčné výrobky.
    • Stoupenci striktnějších vegetariánských forem, stejně jako Britská vegetariánská společnost, tento směr nepovažují za vegetariánství.

     

    Pulovegetariáni

    • Z potravin živočišného původu konzumují mléko, mléčné výrobky, vejce a kuřecí maso.

     

    Pescovegetariáni

    • Z živočišných potravin připouštějí kromě konzumace mléka, mléčných výrobků a vajec i konzumaci ryb, korýšů a měkkýšů.

     

    Laktoovovegetariáni

    • Nejrozšířenější skupina v evropských zemích. Nevyhýbají se konzumaci mléka, mléčných výrobků a vajec.

     

    Ovovegetariáni

    • Stoupenci konzumují pouze vajíčka.

     

    Ovovegetariáni jí pouze vajíčka.Ovovegetariáni jí pouze vajíčka. | ČTK

  • 5.Vegani a frutariáni

    Velká množina vegetariánů tím ovšem nekončí. Dále se dělí na:

     

    Veganství

    • Striktní vegetariáni se vyhýbají nejen konzumaci veškerých živočišných potravin (tedy i medu), ale někteří odmítají také používání výrobků živočišného původu (např. výrobky z kůže, vlny, hedvábí), pokusy na zvířatech, očkovací séra a léky.

     

    Americká forma vegetariánství

    • Je moderní hlavně mezi mladými lidmi. Ti sice omezí konzumaci masa, ale jejich stravu tvoří převážně potraviny rychlého občerstvení, pizza, cola a cukrovinky s nedostatkem ovoce a zeleniny.

     

    Frutariáni

    • Radikální skupina zařazující do jídelníčku pouze plody, protože odmítají jíst potraviny jejichž získávání je podmíněno „zabitím“ původce, tedy zvířete nebo rostliny. Jedí tedy hlavně ovoce a ořechy.

     

    Vitariáni

    • Konzumují stravu v syrovém stavu bez tepelné úpravy, tedy v přirozené formě, většinou pouze rostlinného původu, ale vyskytují se i stoupenci vitariánství konzumující nepasterované mléko a mléčné výrobky.

    Frutariáni jí ovoce a ořechy.Frutariáni jí ovoce a ořechy. | Shutterstock.com

  • 6.Pro koho je vegetariánství (ne)vhodné?

    Vegetariánský směr založený pouze na omezení masa je jako jeden z mála alternativ vhodný i pro těhotné ženy či děti. Důležité je ale dbát na správnou skladbu stravy a bílkoviny doplňovat z rostlinných zdrojů, jako jsou například luštěniny, tofu, seitan, celozrnné obiloviny, rýže, řasy a chlorella.

     

    Rizika vycházejí ze špatné skladby stravy. Vegani naopak musí stravu obohacovat o chybějící složky formou doplňků stravy nefo fortifikovancýh potravin (vitamin B12, B2, D).

    Takto vypadá veganská alternativa klasického kapra a salátu.Takto vypadá veganská alternativa klasického kapra a salátu. | Eva Fornálová

     

  • 7.Raw strava

    Raw strava je nejspornějším a přitom mediálně nejviditelnějším trendem posledních let, který je podporován hlavně nově vzniklými restauracemi a cukrárnami. Raw strava představuje syrové potraviny nebo potraviny tepelně upravené maximálně do 42–45 °C. Potraviny přitom mohou být upravovány mletím, mixováním, odšťavňováním, strouháním, krájením a klíčením.

     

    Mezi její výhody patří nepřítomnost látek vznikajících vlivem tepelné úpravy za vyšších teplot, jednodušší a levnější příprava a ekologický přístup. Na druhou stranu náš trávicí systém není připraven na syrovou stravu, která pro něj znamená větší zátěž, problematické je též vstřebávání vápníku a železa. Navíc tepelné zpracování umožňuje lepší využitelnost bílkovin a zvýšení energetického příjmu. Právě nízký energetický příjem bývá problémem raw stravy. Výjimkou jsou raw dezerty, které jsou naopak kaloricky velmi náročné.

    Raw strava - jablečný dortRaw strava - jablečný dort | Secret of Raw

  • 8.Makrobiotika

    Makrobiotika je celosvětově rozšířený životní styl založený na dvou protichůdných a vzájemně se doplňujících přírodních silách jin a jang. Mezi základní omezované potraviny patří maso, mléko a mléčné výrobky, tropické ovoce, rafinovaný cukr, vejce, brambory a bílá mouka, jídlo obsahující konzervanty, barviva, chemicky ošetřené a zmražené potraviny. Jednou větou můžeme další zásady makrobiotiky shrnout českým příslovím „jez do polosyta, pij do polopita“.

     

    Stejně jako vegetariánství má i makrobiotika několik stupňů, přičemž ten nejvyšší je založen pouze na konzumaci celozrnných výrobků. „Zatímco nižší stupně makrobiotického stravování mohou nutriční potřeby dospělého člověka uspokojit, vyšší restriktivní stupně jsou nedostatečné jak z hlediska nutričního, tak energetického,“ uvádí Václava Kunová, garantka iniciativy Vím, co jím a piju. Rizikem je hlavně nedostatek hodnotných bílkovin, dále vápníku, železa, vitaminů A, C, D a B12 a vícenenasycených mastných kyselin. 

    Celozrnný chlébCelozrnný chléb | Shutterstock.com

  • 9.Paleo dieta

    Paleo představuje způsob stravy s vysokým obsahem tuků – ty při ní často tvoří přes 50 % celkového energetického příjmu. Sice se z části jedná o zdravé nenasycené mastné kyseliny, ale i tak platí, že to je příliš (tuky by u zdravého jedince neměly přesáhnout 35 % doporučeného denního příjmu energie).

     

    V paleo jídelníčku je dovoleno maso, ryby, vejce, olej, ořechy, avokádo, naopak jsou vyloučeny obiloviny, luštěniny a mléčné výrobky. Právě kvůli omezení celozrnných obilovin může mít organizmus nedostatek některých protektivních složek. Nevýhodou mohou být také příliš striktní omezení, která vedou k tomu, že po ukončení diety či jejím přerušení je velmi těžké udržet se „na uzdě“.

    Paleo dietaPaleo dieta | Profimedia

  • 10.Nízkosacharidová dieta

    Velmi nebezpečné jsou nízkosacharidové diety, které jsou spojené s únavou, nepohodou a nutností dodržovat velmi přísná omezení. „Nízkosacharidová dieta neposkytuje dostatek živin a dochází při ní k úbytku svalové hmoty.

     

    „Nevýhodou je též velké riziko jo-jo efektu, který hrozí po jejím skončení,“ upřesňuje Kunová. Nebezpečná je i dieta v tzv. sacharidových vlnách, při nichž se střídají dny s různě vysokým příjmem sacharidů. Kromě toho, že je tento způsob velmi náročný na znalosti a přesnost, mají lidé velkou chuť na sacharidy.

    Velmi nebezpečné jsou nízkosacharidové diety, které jsou spojené s únavou, nepohodou a nutností dodržovat velmi přísná omezení.Velmi nebezpečné jsou nízkosacharidové diety, které jsou spojené s únavou, nepohodou a nutností dodržovat velmi přísná omezení. | Shutterstock.com

  • 11.Bezlepková dieta

    Bezlepková strava spočívající ve vyloučení lepku je spojena s nejmenším rizikem deficitu živin. Skutečnou celiakií, tedy nemocí, s níž by měla být tato dieta spojena, trpí pouze 1–2 % populace. Proto je dodržování této diety v dnešní době spíše módou.

     

    V souvislosti s lepkem se zapomíná na to, že potraviny na bázi ovsa, žita a ječmene obsahují celou řadu cenných látek, například beta-glukanů. Bezlepkové varianty mají navíc vyšší glykemický index, proto je k udržení váhy důležité snížit množství příloh oproti lepkovým variantám.

    Bezlepková strava spočívající ve vyloučení lepkuBezlepková strava spočívající ve vyloučení lepku | Shutterstock

  • 12.Strava na základě genetických testů

    To, zda budeme obézní, určuje z 30–40 % dědičnost. Na základě genetických testů chápajících člověka jako celek je pak možné určit predispozice nejen k nadváze, ale k samotnému stravovacímu chování, preferenci chutí a podobně. Ale ani geny nemohou za všechno a samozřejmě platí, že správným životním stylem je možné vliv genů zmírnit.

    Strava na základě genetických testůStrava na základě genetických testů | Shutterstock/Pinterest

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Konec kauzy Čapí hnízdo - Státní zástupce zastavil stíhání Andreje Babiše

burgermiky ( 30. ledna 2017 06:07 )

Zajímavý je, že vitariáni mají vždy skvělé výsledky u lékařů. Netrpí žádnými nemocemi a pokud se věnují sportu, vypadají skvěle. Nejsem na té stravě, ale jednou bych chtěla na stará kolena, abych neskončila s 30 prášky denně.

flesch2z ( 29. ledna 2017 16:00 )

Nejlepší řízek je na vepřovém sádle, segedyňák s knedlíkem, vepřové karbanátky se sýrem, mňam mňam.

Zobrazit celou diskusi
Další videa