Odbornice o tajích šesté chuti: Škrob v hranolkách způsobuje štěstí i kila navíc

Autor: mib - 
6. září 2016
23:40

Škrobové potraviny mohou způsobovat pocity štěstí, protože cílí na naši centrální soustavu. S jejich konzumací narůstá v těle hladina cukru, a potřebujeme proto jíst větší porce například těstovin nebo brambor, ale také chleba. Při nadměrné konzumaci dochází k ukládání podkožního tuku a tloustneme. Výživová poradkyně Iva Rychnovská Veselá z Food Life v rozhovoru pro Blesk.cz vysvětlila, jak je to s tzv. škrobovou chutí, kterou vědci z Oregonu nově zařadili mezi pět tradičních chutí, jako je slaná, sladká, kyselá, hořká nebo tzv. umami, která je v živočišných produktech. 

Existuje něco jako škrobová chuť, jak ji „objevili“ v Oregonu?

Neoznačila bych ji v pravém slova smyslu jako chuť, ale spíše o vjem nebo pocit, který člověk umí zaznamenat při konzumaci škrobových potravin, a hlavně přirozenou potřebu konzumovat škrob. Stejně tak, jako člověk dokáže rozpoznat obsah tuku v potravině, například ořechy, máslo, čokoládu nebo smetanu, uspokojit tak své chutě a zaznamenat „tučnou chuť“, dokáže to samé se sacharidy, konkrétně se škrobem.

Může touha po uspokojení za naši oblibu brambor, těstovin a chleba?

S oblibou konzumace těstovin nebo brambor bych to příliš nespojovala. Škroby by v jídelníčku měly tvořit až 60 procent celkového energetického příjmu, takže je správně, že tyto potraviny jíme. Naopak se škrobům v dnešní době lidé zbytečně vyhýbají kvůli různým dietám, ale to není ta správná cesta k hubnutí.

Závislost jako na škrobu si ale vybudovat můžeme?

Ano, můžeme být na škrobech trochu závislí, respektive si na ně vybudovat chutě. Sacharidy potřebujeme také při vyšší fyzické námaze, stresu, nedostatku spánku a dalších aktivit působící zvýšený energetický výdej. Chutě na škroby jsou zcela přirozeným jevem, a pokud vyloučíme přejídání škrobových potravin, není třeba se konzumaci škrobů obávat.

 

Jednu porci škrobových potravin si můžeme představit podle velikosti naší dlaně. Například pro ženy je to zhruba 60 gramů pečiva, 50 gramů těstovin nebo rýže nebo 200 gramů brambor. Muži si porce mohou navýšit o 40-80 procent. Toto je samozřejmě hrubý nástřel, přesné množství záleží na hmotnosti člověka, jeho fyzických aktivitách atd.

 

Tělo reaguje na konzumaci škrobu enzymovou aktivitou (štěpení škrobu) a následně změnou hladiny cukru v krvi, kterou dokážeme snadno rozkolísat a následně pocítit. Pokud není v krvi ustálený, pocítíme chutě na škrob, aby k ustálení hladiny cukru došlo a navodili jsme si tak pocit nasycení. A právě vyšší potřeba sacharidů je zaznamenána u jídel bohaté na škroby a chudé na bílkoviny. Jsou to jídla s vyšším glykemickým indexem, což vyvolává opětovnou potřebu konzumovat škrob, abychom se nasytili.

 

 

Nadměrnou touhu po konzumaci škrobových jídel si způsobíme tím, že je jíme?

 

Škrob nás přitahuje často při omezování se v konzumaci příloh, což je přirozené, a při konzumaci například sladkostí, které nás nenasytí, kdežto škrob ano. Protože škrob je schopný nás zasytit, působí pozitivně na centrální nervovou soustavu, naše tělo ho vyžaduje a působí nám příjemné pocity. Důležité je, abychom se nepřejídali a škrobovou potravinu doplnili o bílkovinu, tuk a zeleninu, které sníží glykemický index celého jídla.

Proč jsou škrobová jídla nezdravá?

Škrobnaté potraviny jsou často spojené s tukem, například pizza, hamburger, těstoviny se smetanovou omáčkou, tukové pečivo jako croissant apod. Ale nemusí být vždy nezdravá. Důležité je spíše to, v jakém množství je jíme a v jakých kombinacích. Například rýže se zeleninovým salátem nás zasytí mnohem méně než rýže s přídavkem bílkoviny, jako je maso nebo tofu. Je dobré také vědět, že nadbytek sacharidů ve stravě vede k tvorbě podkožního tuku. Proto je důležitá vyváženost jídel.

Jaká je doporučená konzumace?

Doporučuji konzumovat celozrnné produkty, které lépe navodí pocit sytosti a zabrání tak přejídání. Škrobové potraviny doplňte o vlákninu (zelenina, ovoce, luštěniny), bílkovinu (maso, ryby, mléčné výrobky, vajíčka) a střídmé množství tuku (oleje, trocha másla, oříšků nebo semínek).

 

  • Jednu porci škrobových potravin si můžeme představit podle velikosti naší dlaně. Například pro ženy je to zhruba 60 g pečiva, 50 g těstovin nebo rýže nebo 200 g brambor. Muži si porce mohou navýšit o 40-80%. Toto je samozřejmě hrubý nástřel, přesné množství záleží na hmotnosti člověka, jeho fyzických aktivitách atd.
     
  • Tělo reaguje na konzumaci škrobu enzymovou aktivitou (štěpení škrobu) a to nám různě ovlivňuje hladinu krevního cukru. Například při přejídání dochází k rozkolísání hladiny cukru v krvi, na což tělo patřičně reaguje. Máme pak nutkání konzumovat potravinu s obsahem škrobu, aby došlo k ustálení glykémie a navození pocitu nasycení.

    Další pocit potřeby konzumovat škroby můžeme zaznamenat po jídlech bohaté na sacharidy a chudé na bílkoviny. Taková jídla mají vyšší glykemický index, což vyvolá opětovnou potřebu konzumovat škrob, abychom se nasytili.

 

Podívejte se na škrobové hříchy i dietu:

 

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud