Jednou zločinec, vždycky zločinec? Exvězňům pomáhá hrabání listí i terapie

Pilotního projektu, který začal loni v Ostravě-Koblově a skončí v říjnu, se zúčastnilo celkem 13 osob, z nichž je sedm do programu stále zařazeno. Bývalí vězni se v probačním domě podílejí například na opravách zařízení nebo udržování zahrady, účastní se pracovního a vzdělávacího programu a podstupují i individuální terapii zaměřenou na zvládnutí života na svobodě. Každý z účastníků programu si hradí stravné a ubytování. Náklady navíc v případě finanční tísně mohou doplatit i zpětně. 

„Rok trvající projekt ukázal, že probační domy v budoucnu vhodně doplní připravovaný nový systém péče o pachatele, kteří v rámci věznění již dosáhli účelu výkonu trestu, ale u kterých je v případě podmíněného propuštění nutné po nezbytně nutnou dobu stanovit přísnější kontrolní režim,“ uvedla ředitelka PMS Andrea Matoušková.

V cele v Praze se oběsil zadržený: Na tkaničce, kterou mu policisté nechali

Projekt dokázal i vytipovat problémy, které je nutné dořešit

Podle ní je tento systém správným krokem směrem k světovým standardům následné postpenitenciární péče, tedy systematické sociálně pedagogické péče pro propuštěné lidi nebo ty, kteří jsou ve výkonu alternativních trestů. Probační domy mají skvělé výsledky například i ve Velké Británii, Finsku, Norsku či Kanadě.

Projekt dokázal zároveň vytipovat problémy, které je pro efektivní rozvoj probačních domů nutné vyřešit. K těm hlavním patří například problematika rozhodování o podmíněném propuštění včetně zařazení pachatele do reintegračního programu, které je v rukách soudu.

Soudy často posoudily splnění zákonných podmínek pro podmíněné propuštění a potřebnost zařazení pachatele do reintegračního programu odlišně od doporučení ze strany PMS a konkrétní věznice. Rozdíl mezi tímto počtem je evidentní. PMS totiž ve spolupráci s věznicí navrhovala 81 případů, soudy ale rozhodly o podmínečném propuštění pachatele s povinností účastnit se programu jen u 13.

Za mříže se vrátí 70 % vězňů, často kvůli dluhům. Stát chce trestance vyučovat

Soudy, věznice a probační a mediační služba musí více spolupracovat

„Potřebu změny naší stávající praxe vidíme v nutnosti posílení multidisciplinární spolupráce mezi orgánem rozhodujícím o podmíněném propuštění, věznicí zodpovídající za výkon nepodmíněného trestu a PMS jako orgánem zajišťujícím pokračování výkonu trestu na svobodě formou podmíněného propuštění s dohledem,“ míní Matoušková.

PMS jí chce rozvést v rámci připravované Koncepce rozvoje Probační a mediační služby do roku 2025, na které spolupracuje i s Vězeňskou službou ČR, odbornou veřejností prostřednictvím vytvořených Komisí pro podmíněné propuštění a dalšími stranami. 

Probační a mediační služba představuje instituci na poli trestní politiky, která vychází ze součinnosti dvou profesí – sociální práce a práva, zejména trestního. Vyváženým propojením obou se vytváří nová multidisciplinární profese v systému trestní justice.

Zaměřuje se nejen na začlenění pachatelů do společnosti, ale i na zapojení poškozených do procesu vlastního odškodnění a obnovu jejich pocitu bezpečí nebo ochranu společnosti účinným řešením konfliktních a rizikových stavů spojených s trestním řízením a efektivním zajištěním realizace uložených alternativních trestů a opatření.