Úpadek OKD přehledně. Jak se na hornících podepsali Bakala, Sobotka a Zeman?

OKD byla v kuponové privatizaci rozprodána pouze ze 40 procent, zbylých 60 nadále vlastnil stát. O rozhodující slovo přišla Česká republika až v roce 1997, kdy akcionáři rozhodli o snížení základního jmění. To ovšem nebylo sníženo plošně, tedy se stejnými dopady na všechny vlastníky, ale pouze na úkor státního podílu.

Stát tak přišel o kontrolu nad společností a zbylé akcie začal skupovat Stanislav Pros, ostravský podnikatel. V roce 1998 se už vyšvihl do čela společnosti, jenže OKD chtěl pouze výhodně zpeněžit. Společnost tak ovládli díky řadě podezřelých transakcí uhlobaroni Petr Otava, Viktor Koláček a Jan Przybyla. Českým premiérem byl v té době Miloš Zeman, tehdejší šéf ČSSD. Podle policie se měla trojice nezákonně obohatit o více než dvě miliardy korun. Obviněni byli v roce 2003, o šest let později je soud zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů.

Horníci Dolu Paskov při odchodu z páteční šichty | Foto: Karel Janeček

Státu v té době zbylo v rukách 46 procent OKD a akcie se rozhodl prodat. Od roku 2003 vyjednával za vládu Vladimíra Špidly tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka (oba ČSSD). Podíl ocenil na 2,25 miliardy korun, prodej ale zastavil antimonopolní úřad - cena byla podle něj příliš nízká. Vláda tehdy údajně ignorovala vyšší nabídku společnosti Penta (3,1 miliardy korun). Tržní cena byla navíc odhadnuta na 3,5 miliardy.

Sobotkův druhý pokus prodat 46 procent OKD byl úspěšný až pod premiérem Stanislavem Grossem. Karbon Invest (firma Koláčka a Otavy) zaplatila nakonec 4,1 miliardy korun a stala se vlastníkem 96 procent akcií. Ve smlouvě se státem mimo jiné také stálo, že nájemníci bytů OKD mají časově neomezené předkupní právo na svá obydlí, pokud by je vlastník prodával. Pevně stanovená cena měla být 40 tisíc korun.

Stanislav Gross a Bohuslav Sobotka v roce 2004 | ČTK

Většinový vlastník Karbon Invest pouhých šest dní po odkupu balíku státních akcií z OKD odešel, jeho místo zaujala společnost RPG Industries miliardáře Zdeňka Bakaly. Bakala přiznal, že obchod byl připravován už rok předem.

Za kolik miliardář doly koupil ani jedna ze stran nikdy nezveřejnila. Spekulovalo se o částce mezi 10 a 12 miliardami korun. Kde peníze vzal, není jasné, prý si většinu půjčil od několika bank. Prodej se navíc uskutečnil i přesto, že původní vlastníci měli obstaven majetek.

Zdeněk Bakala „kaučoval“ prodej státních akcií OKD do rukou Karbon Invest, aby o 6 dní později firmu převzal. | L. Křivan, P. Ryšlink, ČTK, archiv

V roce 2006 se vynořily nové pochybnosti o tom, za kolik měl Karbon Invest, potažmo tedy Zdeněk Bakala, firmu OKD koupit. Znalci z Ernst & Young totiž v té době znovu vyčíslovali hodnotu společnosti. K 31. prosinci 2005 měla podle nich být přes 52 miliard korun, hodnota tržního podílu pak 24 miliard korun. Připomeňme si, že Karbon Invest odkoupil necelou polovinu OKD za 4,1 miliardy korun, tedy o 20 miliard levněji. Cenou se dokonce zabývala Evropská komise, žádná pochybení ale neodhalila.

Přesto se původní znalecký posudek dostal k českým soudům. Znalec Rudolf Doucha, který ho vypracoval, byl obviněn. Podle policie měl stát připravit o 3,4 miliardy korun. Doucha ale pochybení odmítá. Rozsudek ještě nepadl.

Soud v kauze privatizace OKD: Na lavici obžalovaných usedli (zleva) znalec Rudolf Doucha a úředníci Pavel Kuta a Jan Škurek. | ČTK

OKD dříve pravidelně vykazovala miliardové zisky, například v roce 2011 měla čistý zisk 6,1 miliardy korun a o rok později 1,2 miliardy korun. V roce 2013 se NWR dostala do vysoké ztráty (zhruba 19,5 miliardy korun) a oznámila plán úsporných opatření. Příčinou ztrát byly dle analytiků nízké prodejní ceny uhlí a vysoký podíl fixních provozních i finančních nákladů.

Letos 3. května firma podala k soudu sama na sebe insolvenční návrh. Uvedla, že má více než 650 věřitelů, kterým dluží přes 17 miliard korun. Krajský soud v Ostravě pak OKD poslal do úpadku.

Sídlo společnosti OKD na dole Darkov v Karviné | ČTK

Hlavním věřitelem krachující černouhelné společnosti OKD je podle všeho skupina Ad Hoc Group (AHG). Ta má ve firmě 13 miliard Kč pohledávek z celkového dluhu 17 miliard korun. Bude záležet na insolvenčním správci, které pohledávky uzná. AHG je přitom vlastníkem společnosti New World Resources (NWR), majitele ostravsko-karvinských dolů. OKD tak defakto dluží sama sobě.

Bakala v NWR figuroval ještě donedávna. A ve světle toho, jak k OKD přišel, by nebylo překvapením, kdyby z povzdálí opět tahal za nitky.

Miliardář Zdeněk Bakala podle průzkumu společnosti STEM/MARK utíká před odpovědností za situaci v OKD. | infografika Blesk

Tvrdou kritiku schytal Zdeněk Bakala od prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s prodejem bytů OKD. Podle smlouvy se státem na ně v případě prodeje měli mít nárok v první řadě jejich nájemníci. Bakala je ale prodal pravděpodobně firmě Blackstone, se kterou dříve spolupracoval. Antimonopolní úřad, který prodej povolil, však jméno nového vlastníka neuvedl.

Zeman o Bakalovi nejprve řekl, že je hyena, protože chtěl vydělávat na uprchlících. Poté ho nařkl kvůli bytům z neplnění slibu. Podle Zemana vyvedl na dividendách z NWR 6 miliard korun, místo aby je jako dobrý hospodář nechal na nenadálé náklady. Podívejte se:

„Horníci si určitě předčasně důchody zaslouží, je otázka, kdo to zaplatí. Když pan Bakala vzal sto miliard OKD, mohl by přispět nějaké drobné,“ řekl vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) loni v listopadu, kdy se na vládě řešily hornické důchody.

Ještě dál zašel v roce 2008 současný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Pan Bakala se chová jako gauner,“ řekl tehdy. Miliardář po něm následně požadoval omluvu a 300 tisíc korun. Podle soudu ale označení gauner bylo na místě. „Žalobce (Bakala, pozn. red.) učinil veřejný slib, který nesplnil, a poté zapřel. Takové jednání se dá nazvat jako ničemné a podvodné v obecném smyslu slova,“ zaznělo u soudu.

Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) a šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD). Podle jednoho vyvedl z firmy Bakala 100 miliard, podle druhého je to zkrátka gauner. | Foto Blesk - Martin Hurda