Wikipedie slaví 15. narozeniny: 37 milionů hesel v 290 jazycích
Mnoho lidí se bez ní už pomalu neobejde, hledá na ní základní informace ke všemu možnému. 15. ledna před patnácti lety přitom byla v USA spuštěna internetová encyklopedie Wikipedie vůbec poprvé. Cílem editorů bylo tehdy napsat 100 000 encyklopedických článků, skutečnost však překonala veškerá očekávání. V roce 2016 má Wikipedie přes 37 milionů článků v 290 jazycích. Česká verze je co do počtu článků na 26. místě na světě a má přes 340 tisíc článků.
Otevřená encyklopedie Wikipedie je unikátní tím, že do ní může přispívat skutečně kdokoliv. Wikipedisté tak píší o všem možném; od biografií českých herců přes exotické pokrmy až například po právní termíny. Do tvorby je zapojena komunita dobrovolníků, která čítá několik set až několik tisíc lidí různého věku, vzdělání, pohlaví i odbornosti.
Za patnáct let se jim podařilo popsat téměř vše kolem nás, a to nejen do šířky, ale i do hloubky. Nejpodrobnější články české Wikipedie dosahují délky řady stránek a jsou podloženy kvalitními monografiemi. V současné době existují různé projekty na rozvoj Wikipedie v knihovnách, na školách, na univerzitách, v muzeích i jinde.
Od roku 2008 funguje i nezisková organizace (spolek) s názvem Wikimedia Česká republika, která se snaží Wikipedii propagovat a prosazovat v reálném světě. Založili jej samotní editoři této encyklopedie.
Osmdesát hesel denně
„Zasloužilí přispěvatelé z Wikipedie odchází, ale noví přichází, a tak to má být,“ řekl pro Blesk.cz Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia ČR. Podle něj se daří například ve velkém překládat články ze slovenské Wikipedie (a naopak), ale na české Wikipedii jsou dle něj zachyceny téměř všechny oblasti lidského zájmu. „Od kvantové fyziky po americké sitcomy. Chybí ale třeba články o místech v Africe či v chudých zemích Asie. Proto třeba poměrně velká města v rozvojových zemích nejsou dostatečně zpracována,“ dodal.
Denně vznikne na české Wikipedii přibližně 80 nových hesel. Na anglické je to asi desetkrát více a celosvětově je Wikipedie bohatší asi o 10 tisíc článků za den. „České Wikipedii bych popřál hlavně dostatek čtenářů. Zaslouží si, abychom ji brali vážně. Ve většině případů je už dnes nejkvalitnější encyklopedií v českém jazyce,“ sdělil Dostál.
České oslavy patnáctin i kurzy pro seniory
Česká Wikipedie oslavuje svůj „občanský průkaz“, tedy patnácté narozeniny v pátek 15. ledna v Praze setkáním zájemců a editorů. A pro letošní rok plánuje sdružení Wikimedia další projekty ke zkvalitnění obsahu.
„Rozšiřujeme kurz pro seniory – kdo jiný by měl psát Wikipedii, než zkušení a často velmi vzdělaní senioři s dostatkem času? Zároveň chceme ještě více zapojit vysoké školy. Třeba na brněnské Masarykově univerzitě působí jeden wikipedista-rezident, který bude pořádat pro vyučující a studenty přednášky. Zároveň se pokusí získávat informace, k nimž má univerzita snadný přístup,“ předestírá Dostál.
Česká Wikipedie zvítězila třikrát v anketě Czech Open Source. V kategorii hlasování veřejnosti se stala nejlepším webem v letech 2007, 2008 a 2010. Nejvýznamnější výtkou kritiků Wikipedie je právě její otevřenost. Tím, že do ní může přispívat kdokoliv, není garantována faktická správnost uvedených informací.
V Rakousku azylanti drží hladovku za zvýšení kapesního. Požadují 2000 eur na osobu a cestovní pas. I když těchto 20 hladovkářů z korutanskeho tábora v St. Kanzian am Klopeinersee zjevně nemá představu o hodnotě peněz a za jiných okolností by to byl jen komický výjev, ve skutečnosti jasně dokazuje, že o nějakou záchranu před válkou jim nikdy nešlo. Jsou to nejen ekonomičtí uprchlíci, ale navíc i pijavice, kteří na západ šli s vizí, že dostanou povinně od hloupých Evropanů miliony zdarma. Bohužel, místo toho, aby tyto arogantní příživníky Rakušané posadili do letadla se zpáteční letenkou, klidně je nechají ať dále přežívají na úkor rakouských daňových poplatníků. Incident popsala ve středu zpráva policie. Předseda korutanského strany Svobodných, Christian Ragger, zhodnotil tuto akci jako "nehorázné požadavky", která ukazuje jak někteří azylanti spekulují v možnostech zneužítí sociálního státu. "Celá ta věc ukazuje, že budeme muset k otázce uprchlíků přistupovat velmi diferencovaně. Je zřejmé, že mezi uprchlíky panuje velké nedorozumění o tom, co lze očekávat v Rakousku nebo Německu. Azyl přináší práva a povinnosti. O tom jsou špatně informováni", řeklRagger. Za účelem prosazování svých požadavků většího kapesného, chtěli mimo hladovky také uspořádat tiskovou konferenci, ale ta se nakonec neuskutečnila. Obzvláště šokující jsou požadavky 20 hladovkářů na 2000,- euro měsíčně kapesného ve srovnání s příjmy domácích Rakušanů. Kupříkladu obyčejný nižší důchod činí kolem 872,- eur za měsíc, ale z toho musí pokrýt své bytové potřeby a jídlo. A to za tvrdou práci po celý život a placení daní. Azylanti chtějí jídlo zdarma, ubytování zdarma a dva tisíce měsíčně ještě navíc na vlastní útratu. Dostanou je nebo zemřou hlady?