Technické obory nejsou pro mladé příliš „sexy“. Sní o manažerských postech
Představy českých středoškoláků o budoucím zaměstnání příliš nekorespondují s potřebami trhu práce. Výzkumy z roku 2010 i 2015 potvrzují, že o studiu technického oboru uvažuje jen maximálně třetina studentů. Průměrné nástupní platy absolventů technických oborů jsou přitom až o pětinu vyšší než u jejich humanitně zaměřených kolegů.
Pro tisíce žáků středních škol nastává období, kdy se musí rozhodnout pro svou budoucí profesi. Jen zlomek z nich si vybere technický obor. Většina mladých touží být spíše ekonomy nebo manažery. V Česku přitom chybějí lidé napříč technickými obory.
„Technické obory studuje kolem 35 procent středoškoláků, pokud se rozhodnou ve studiu pokračovat, zájem o technické obory a informační technologie má už jen 22 procent z nich. Na žebříčku popularity obsazují první příčky manažerské, ekonomické a humanitní obory. Přitom největší šance na trhu práce mají absolventi právě technických a IT oborů,“ řekla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC JOBS.
Při obdobném průzkumu agentury J. L. M. z konce roku 2010 uvedlo 38 procent středoškoláků, že má zájem o studium technických či přírodovědných vysokých škol.
IT patří v Česku k nejlukrativnějším oborům – průměrná měsíční mzda absolventů Českého vysokého učení technického v Praze se pohybuje kolem 35 tisíc korun. Odborníků je ale právě v tomto oboru nedostatek. V Česku by se jich uživilo dvakrát tolik.
„Řada studentů je má spojené s nižším finančním ohodnocením, zažité dogma nízkého platu však už dávno neplatí. Nedostatek pracovních sil v technických oborech nutí firmy zvyšovat zaměstnancům platy a zlepšovat pracovní podmínky. Naopak největší potíže najít práci ve svém, nebo alespoň příbuzném oboru mají absolventi humanitních škol,“ popsala Martina Látalová, obchodní ředitelka společnosti AC JOBS.
Podle aktuálního průzkumu téměř 70 procent vysokoškoláků věří, že budou pracovat v oboru, který vystudovali. „Řada vysokoškolských studentů už pracuje během studia, průměrně si vydělají kolem 7,5 tisíce korun za měsíc. V 84 procentech se jedná o brigády, pouze pět procent studentů nepracuje vůbec. Celkem 22 procent vysokoškoláků pracuje mimo obor. Problémem potom je, že na pracovní pohovory týkající se jejich oboru tak chodí uchazeči s prakticky nulovou praxí. Přitom právě pracovní zkušenosti získané už během studia jsou důležité pro 66 procent firem,“ upozornila Olga Hyklová.
Potenciální vysokoškoláky uvažující o studiu technických a přírodovědných oborů zajímala již v roce 2010 na prvním místě výše nástupního platu a perspektiva růstu finančních příjmů. Dívky častěji volily jako důvod perspektivu celoživotního uplatnění ve zvoleném oboru.
Pro manažery není kam plivnout. A vůbec nejlepší je být kumštýřem. Technické obory nejsou "in".