Maltézští rytíři „dobyli“ část Březiněvsi. Díky církevním restitucím

Maltézský řád požádal v rámci vyrovnání se státem o 180 hektarů v pražských čtvrtích Březiněves a Ďáblice. „Pozemkový úřad rozhodl k dnešnímu dni o 126 hektarech, z toho u 24 hektarů řízení zastavil a pozemky nevydal, neboť jsou ve vlastnictví fyzických a právnických osob," uvedla v pondělí Ivana Procházková ze Státního pozemkového úřadu.

Krajský pozemkový úřad pro hlavní město Prahu 27. listopadu rozhodl o vydání 46 hektarů pozemků v Březiněvsi včetně historického dvora maltézským rytířům. Zároveň rozhodl o tom, že řádu nevydá deset hektarů pozemků „z důvodu jejich zastavěnosti a potřebě pro budoucí výstavbu veřejně prospěšných dopravních staveb“, zejména Pražského silničního okruhu.

Naopak pozemkový úřad musel maltézským rytířům vydat část pozemku, na kterém se plánuje výstavba školy a školky. Jde o stavby veřejného vybavení a zákon o majetkovém vyrovnání vydání pozemků pro stavby takového charakteru ukládá. Zákon nepřipouští pouze vydávání pozemků potřebných pro dopravní nebo technické stavby, což škola není, uvádí úřad.

Církevní restituce posvětila chyba úředníka. Farnost má lán pod budoucí silnicí

Pozemkový úřad v Praze ještě musí rozhodnout o 54 hektarech státní půdy v Březiněvsi a Ďáblicích. Přibližně šest hektarů z toho zůstane blokováno na veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, jako je čistírna odpadních vod či Pražský silniční okruh. O tomto zbytku pozemků úřad prý rozhodne v horizontu týdnů.

Dříve vlastnili rytíři skoro celou obec

Pozemkový úřad uvádí, že maltézští rytíři vlastnili téměř celou ves Březiněves už od 15. století. Vlastnictví je doloženo zápisy v Zemských deskách a Pozemkových knihách. Restituční nárok dle zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2012 byl podle úřadu splněn.

Nemovitosti byly řádu zabaveny rozhodnutím ze dne 24. února 1948, přičemž rozhodné období pro restituci začíná 25. únorem; rozhodnutí ale podle úřadu nabylo právní moci až 5. března, tedy spadá do rozhodného období.