„Sovětům jsme nedali ani vodu,“ říká František. Jeho pluk se jim ubránil

Františku Gultovi zbývaly pouhé dva měsíce do konce vojenské služby, když najednou v roce 1968 vtrhla do Československa sovětská armáda. Sloužil v Holešově u 7. výsadkového pluku. Ten nakonec jako jediný Sověti nedokázali obsadit.
Hlídku probudily 21. srpna 1968 přelety desítek letounů Antonov nad tehdejším Gottwaldovem. V době budíčku byl už pluk uveden do bojové pohotovosti v kasárnách.
Všichni také z rozhlasu vyslechli projev prezidenta republiky Ludvíka Svobody, který nabádal, aby vojska neodporovala Sovětům se zbraní v ruce.
Asi po půl hodině přijela do města kolona tanků a zastavila naproti kasárnám. „Připnul jsem si na opasek pouzdro s pistolí a spolu s velitelem pluku a náčelníkem štábu jsme zamířili do brány kasáren,“ vzpomíná plukovník Miroslav Šedina.
Tam už stál ruský důstojník. „Začal se rozčilovat, že mám zbraň a co si to dovoluji. Řekl jsem mu rusky, že já mám pistoli a on navíc dvacet tanků,“ vybavuje si Šedina.
Na to sovětský voják odpověděl, že může při každém odporu natočit hlavně tanků a rozstřílet kasárna na padrť. Šedina opáčil, že v tom případě se otevřou okna v patrech, vysunou se z nich pancéřovky, tarasnice a v krátké chvíli bude tankový prapor zničen.
„My jsme byli připraveni udělat to nutné, na co jsme tenkrát přísahali. Bránit Československou republiku,“ vzpomíná František Gult, který v tu byl na vojně.
Nedali jsme jim ani vodu. Zničili úrodu
Nakonec se podařilo vyjednat, že Rusové kasárna neobsadí. Utábořili se ale na nedalekém poli. Vedení 7. výsadkového pluku s nimi nevedlo žádná jednání, dokonce jim odmítalo poskytnout i pitnou vodu.
„Nedali jsme jim absolutně nic, ani vodu. Že kolem kasáren sovětští vojáci zlikvidovali veškerou úrodu, to už jsme nemohli samozřejmě ovlivnit,“ dodává Gult.
Zároveň vznikla speciální jednotka asi 60 vojáků, kteří byli postupně vyváženi civilními vozidly velitelů mimo kasárna a rozmisťováni v okolí. Budovali úkryty pro osoby hledané sovětskou tajnou službou, zvažovala se i možnost partyzánského odporu.
Dokonce se přemýšlelo o osvobození 1. tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka a ostatních unesených členů vlády. Nakonec se ale nápad ukázal jako nemožný.
Rusové se stáhli asi po dvou týdnech. 7. výsadkový pluk poté existoval už jen rok. Vzhledem k postoji během intervence sovětských vojsk byl rozpuštěn.
Příběh Františka Gulta natočili dokumentaristé ze sbírky Paměť národa. Na www.pametnaroda.cz už shromáždili více než tři tisíce vzpomínek pamětníků totalitních režimů, veteránů i přeživších holocaustu.
Poblion Vite mnozi z nas tohle odnesli... Onbo behem asi 2 dnu se zmnenila situiace. Voda se jim mela davat.Byl strach ze vypuknou epidemie