Vasil Bil’ak (†96) o invazi Varšavských vojsk: Brežněvovi se nechtělo …ale nám jo!

Autor: František Prachař, Vera Renovica, Vladimír Barák - 
2. dubna 2014
05:00

Nedávno zesnulý rudý funkcionář Vasil Bil’ak (†96) za sebou zanechal zpověď, ve které popisuje, jak se roku 1968 do Prahy zvaly tanky. A rozkaz zněl jasně: za žádnou cenu nevydávejte, dokud mě nepohřbí!

Několik stránek textu, které měl Bil’ak sepsat roku 1996, teď v rámci celkové knižní zpovědi s příznačným názvem »Až po mé smrti« brzy vydá nakladatelství BVD. Spoluautor zvacího dopisu armádám Varšavské smlouvy, které 21. srpna roku 1968 pohřbily první naději celé generace na svobodu, v nich vysvětluje, jak ďábelský plán vznikal.

Museli ho ukecávat

Asi jako nejpřekvapivější se jeví jeho obhajoba tehdejšího sovětského »kápa« Leonida Brežněva. Kdo by si myslel, že ten nehnul brvou, když nařizoval invazi do Československa, by se dle Bil’aka zmýlil. Prý ho museli dlouho ukecávat…

Výňatky, ve kterých Bil’ak popisuje Brežněvovo váhání a svoji zradu, si můžete přečíst exkluzivně v deníku Blesk.

Zůstal navždy zrádcem!

O srpnu 1968  

„Internacionální pomoc nezbytná BYLA, pokud jsme chtěli uhájit socialismus. Změna poměrů v Československu by se v roce 1968 rovnala revizi výsledků druhé světové války.“

Blesk: Bilak lže. Lidé tehdy chtěli »socialismus s lidskou tváří«, nikoli kapitalismus.

O jednáních s Moskvou

„14. srpna 1968 večer jsem se  na utajené schůzce v Komárnu sešel se soudruhy Suslovem (sovětský ideolog, který pomohl Brežněvovi do funkce, pozn. red.) a Šelestem (šéf ukrajinských komunistů, pozn. red.).“

Blesk: Emisaři Kremlu prosazovali utvoření budoucí kolaborantské vlády a vytlačení Alexandra Dubčeka. Neúspěšně. Bil’ak jednal za zády vlády i tehdejšího ÚV KSČ. Jako zrádce.

O svém navržení do čela strany

„Byl to šok. Řekl jsem popravdě, že se na to necítím, ale že jako komunista, který cítí odpovědnost za stranu, a za svou zemi udělám v krajním případě všechno, aby lidé u nás pochopili, že internacionální pomoc je v dané chvíli jediným východiskem…“

Blesk: Jestli takhle vypadá vlastenecká oběť, tak co nejméně takových…

O Brežněvově váhání

„Pokud se týká vlastního rozhodnutí o vstupu vojsk na naše území, přežívají mýty, že hlavním iniciátorem byl Leonid Brežněv. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že tomu bylo právě naopak. Právě soudruh Brežněv do poslední chvíle hledal jiná řešení. … Dlouho odolával, nejvíc ze všech, ale byl pod velkým tlakem. Nakonec musel souhlasit, i když to pro něho osobně bylo mnohem těžší, než historie mylně soudí.“

Blesk: Historikové jsou dlouhodobě toho názoru, že Brežněv váhal. Ale nikoliv z osobních, nýbrž politických pohnutek.

O intervenci a Dubčekově naivitě

„Dodnes nevím, zda Dubček věděl, že internacionální pomoc v podobě vstupu vojsk na naše území se blížím každým dnem. Myslím si, že ano, ale že si to ve své naivitě nechtěl připustit … Já jsem to však už věděl a přemýšlel, jak tomu ještě zabránit i za cenu, že mne mnozí nepochopí a možná se v jejich očích stanu, pod tlakem hysterie veřejného mínění, zrádcem.“

Blesk: Opět lež anebo přinejmenším tvrzení, které nelze podpořit – Bil’ak žádné jiné řešení nehledal, není o tom nikde ani zmínka.

O izolaci jinak smýšlejících

„Sovětští soudruzi podcenili faktor času a také veřejné mínění. Představitelé kontrarevolučních sil dostali příliš mnoho času, aby ovlivnili náš lid nebo aspoň jeho část, které byla dezorientovaná. Chci tím říci, že lidé jako Dubček, Smrkovský, Kriegel, Císař a další nebyli včas izolováni, aby nemohli ovlivnit veřejné mínění. Tím nemyslím, že by jim měl být zkřiven jediný vlas, ale počítali jsme s tím, že nebudou moci ovlivňovat předsednictvo a vládu.“

Blesk: Tady se Bil’ak takřka přímočaře hlásí k roli zrádce.

O svojí životní a politické roli

„Zcela pochopitelně si dnes musím klást otázku: zasvětil jsem svůj život něčemu, co bylo zbytečné, životaneschopné. Z povrchního pohledu to tak může vypadat. Nemyslím si to. Myšlenka socialismu prohrála jen zdánlivě, víra v komunismus je však asi ztracená.“

Blesk: O tom, jestli Bil’ak svůj život zasvětil dobru či zlu, už historie rozhodla. A v jeho neprospěch.

Vasil Bil’ak (1917 – 2014)
* narodil se na Slovensku do rodiny rusínského původu
* vyučil se krejčím, v listu měl prý napsáno »na saka nepouštět«
* do srpnových událostí byl prvním tajemník ÚV KSS
* s dalšími 4 funkcionáři se v roce 1968 podílel na autorství zvacího dopisu vojskům Varšavské smlouvy
* 1968 – 1988 byl tajemníkem ÚV KSČ
* v prosinci 1989 byl zbaven všech funkcí a vyloučen z KSČ
* v únoru letošního roku zemřel v Bratislavě

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

zkzkz ( 9. června 2015 10:12 )

versutus ( 24. února 2015 22:21 )

S tím zabíjením politických odpůrců jste začali právě vy komunisti! Ostatně je použití násilí i součástí vaší ideologie, jak se dostat k moci. Takže si osvěž paměť nebo doplň mezery ve znalosti historie.

vencapernik ( 4. dubna 2014 13:57 )

A mimochodem to je preklep. Ma to byt "zlodejskejch prebarvenejch komunistickejch supaku co vam dnes vladnou." !

salto ( 4. dubna 2014 13:35 )

Von Havel byl gramotnej a jak to dopadlo

vencapernik ( 3. dubna 2014 21:29 )

Ty bolsevickej imbecile pochopitelne jsem antikomunista puvodem z z rodiny tak zvanych tridnich "tridnich nepratel" zlocineho komunistickeho svinciku.Jsem take obcan svobodneho demokratickeho statu. I kdyz jsem vzdy zastaval nazor ze mrtvy komunista je dobry komunista tak paradoxne bych mel vam rudejm svi/nim vlastne podekovat ze jsem nasel odvahu zpretrhat a vyrvat na podzim 68 sve koreny z te vasi zkur/vene komunisticke zeme a emigrovat do Kanady. Byla nejlepsi vec co jsem mohl udelat a dnes zde ma moje prosperujici rodina velice spokojeny zivot takze bych vam rudym svinim mel podekovat ze jste duvodem meho rozhodnuti.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud