8°C
Sudetští Němci na sjezdu: Vztahy s Českem se zlepšily!
Ve znamení smíření s Čechy se nesl 66. sjezd sudetských Němců, který se o víkendu konal v bavorském Augsburgu. Na tradičním setkání německé menšiny vysídlené po druhé světové válce z Československa naopak ani jednou nezazněla v oficiálních projevech zmínka o takzvaných Benešových dekretech.
O vlastním odsunu sudetských Němců řečníci mluvili především v souvislosti s tím, že už se podobné události nesmí v budoucnu ve světě opakovat. „Je pro nás zásadní, aby se bez zkrášlování a bez zamlčování mluvilo o zločinech vyhánění ve smyslu ‚už nikdy více‘. Jen tak můžeme dosáhnout toho, že už se tyto zločiny nebudou stále dokola opakovat,“ řekl nejvyšší představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt.
„Vyhnání nebylo vedlejší škodou druhé světové války, byl to chladnokrevně naplánovaný válečný zločin,“ prohlásil Posselt. Zdůraznil, že SL nechce popírat příčinné souvislosti a že si je vědomo toho, že někteří sudetští Němci se v době nacistické vlády vážně provinili. „Neexistuje ale žádná kolektivní vina. Vina je osobní kategorie,“ uvedl.
Poválečný odsun odsoudil také bavorský premiér Horst Seehofer. „Vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává zločinem proti lidskosti, velkým bezprávím. To patří k pravdě a je to třeba říct,“ prohlásil. Podle Seehofera však v Česku stále roste ochota přiznat pravdu o okolnostech odsunu. Češi a sudetští Němci jsou podle něj na cestě ke smíření a tento proces není možné zvrátit.
Bavorská státní ministryně pro sociální věci Emilia Müller na sjezdu uvedla, že sudetští Němci slouží jako stavitelé mostů mezi Bavorskem a Českem. Cílem Mnichova podle ministryně je, aby spolu obě země dobře vycházely. „Jsme na dobré cestě dialogu. V něm se nevyhýbáme ani obtížným kapitolám našich dějin,“ řekla.
Řečníci na sjezdu ocenili gesta ke smíření, která udělala česká strana. Vyzdvihovali především krok města Brna z tohoto týdne, kdy tamní zastupitelstvo vyjádřilo lítost nad odsunem německy mluvícího obyvatelstva. Při pochodu z Brna do Rakouska tehdy zemřelo téměř 1700 lidí.
Předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler připomněl smířlivé gesto ze strany SL. Krajanské sdružení letos v březnu vypustilo ze stanov zmínku o vracení zkonfiskovaného majetku. „Připravenost Čechů spolupracovat s námi při zpracování bezpráví spáchaného při vyhnání zřetelně vzrostla po přijetí našich reforem,“ řekl Hörtler. Velká většina účastníků sjezdu dala najevo souhlas s úpravou stanov.
Sudetoněmeckého sjezdu se zúčastnilo několik tisíc lidí. Byli mezi nimi i zástupci české politiky, mimo jiné bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček nebo bývalý český velvyslanec v Německu František Černý. Prostřednictvím předtočené zdravice vystoupil na sjezdu vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a oslovil sudetské Němce jako krajany.
Sudetští Němci na sjezdu rovněž udělili Evropskou cenu Karla IV. rakouskému diplomatovi Valentinu Inzkovi. Ocenění získal za to, že se v různých pozicích zasazoval o mírové uspořádání ve střední Evropě.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.