Zeman: Sudetští Němci můžou být rádi, mohli být zastřeleni

Zeman, který s první dámou Ivanou Zemanovou v úterý přijel na dvoudenní návštěvu Rakouska, před svou cestou v rozhovoru s agenturou APA obhajoval svůj výrok z roku 2002, že mnoho sudetských Němců spáchalo vlastizradu a jejich vysídlení bylo mírnější než trest smrti. "Když byl někdo občanem země a kolaboroval se státem, který jeho zemi okupoval, tak je pak vysídlení mírnější než například trest smrti," uvedl český prezident.

Připomněl, že před válkou "90 procent sudetských Němců volilo Konrada Henleina, vůdce nacistické strany v Československu". "Těch 90 procent, kteří hlasovali pro Hitlera, jsem zmínil proto, že si velice vážím těch zbývajících deseti procent - sociálních demokratů, komunistů a dalších -, kteří byli proti Hitlerovi," doplnil Zeman, podle něhož takzvané Benešovy dekrety neobsahují princip kolektivní viny.

Proti Zemanovým názorům se dnes podle APA postavil Zeihsel, podle něhož jsou pokusy "rozdělovat sudetské Němce na 'dobré' a na 'zlé' zcela mimo". "Připisovat sudetským Němcům vinu za obsazení zbytku českých zemí ('Resttschechei') je nepřípustné," zdůraznil šéf rakouského landsmanšaftu, podle něhož byli po válce "kolektivně spoluodsunuti" i odpůrci hitlerovského režimu mezi sudetskými Němci.

Ke zmínce o předválečném vůdci sudetských Němců Henleinovi Zeihsel poznamenal: "Kdyby Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu."

Zeman v rozhovoru rovněž znovu odsoudil jako nelidský takzvaný divoký odsun, při němž krátce po skončení války zahynuly tisíce lidí. Zdůraznil nicméně, že samotné vysídlení třímilionové německé menšiny z Československa vycházelo z Postupimské dohody vítězných mocností.