Bez léků by nepřežily! Propuštění Hanky a Tonči „pomohlo“ jejich špatné zdraví

Před dvěma měsíci zoufalé rodiny Hany Humpálové a Antonie Chrástecké kontaktovaly vlivnou muslimskou tureckou organizaci IHH, aby ji požádaly o pomoc. A stalo se to, v co už mnozí možná ani nedoufali. Dívky jsou po dvou letech věznění na svobodě.

Deník Millyet napsal, že zástupci IHH dokázali kontaktovat ozbrojenou skupinu, která dívky držela. Ve vyjednávání hrál prý velkou roli i zdravotní stav žen, který vyžadoval nasazení léků. Nakonec se obě podařilo dostat do východoturecké provincie Van, odkud podle deníku Hürriyet odletěly zvláštním letadlem do České republiky.

První fotky a záběry dívek po propuštění ukazují, že jsou velmi vyhublé a bledé. Stále ještě zahalené do muslimských hábitů, z nichž vystupují pouze jejich pohublé obličeje. Ani podlomené zdraví však dívkám nebrání v tom, aby se usmívaly.

„Neumíte si představit, jak se teď cítím. Nemůžu uvěřit tomu, že jsme volné a že se uvidíme s našimi rodinami. Jsem tak šťastná. Čekala jsem na to dva roky, dva roky v jednom pokoji. Čekala jsem jenom na to, až se uvidím se svojí rodinou,“ řekla Tonča anglicky na videu krátce po propuštění. „Jsem trochu nervózní a unavená, ale tak moc šťastná,“ dodala.

"Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsem tady. Dokonce i teď se bojím, že je to jen sen," citovala agentura Anadolu Tonču Chrásteckou. "Být pryč od rodiny bylo opravdu těžké. Od první chvíle, kdy mě unesli, jsem s ní chtěla být. Teď jsem hrozně šťastná a nadšená," dodala.

"V době našeho dvouletého zajetí jsme nevěděly, kdo nás zajal. Nejenže nám neřekli, kdo jsou, ale nevíme ani, proč nás dva roky zadržovali. Bylo to velice těžké. Poprvé v životě jsme viděly zbraně a ozbrojené muže. Střílelo se tam a vybuchovaly tam bomby. Ale časem jsme si na to zvykly," popsala věznění Humpálová. "Měly jsme víc než dost času na přemýšlení. Myslely jsme na naše rodiny a držely jsme se naděje, že jednoho dne nás osvobodí. Poprvé za dva roky jsme viděly slunce a kolem sebe rozesmáté lidi," dodala.