Můj otec mě znásilňoval od šesti let, prováděl mi domácí potraty, svěřila se zneužívaná dcera, která mu přesto odpustila

Judy byla odsouzená k životu s otcem, poté co její matka utekla od rodiny. „Můj otec se ke mně choval jako ke své ženě a to od mých šesti let,“ říká Judy van Niekerk (46), kterou zneužíval její bestiální otec Noah Welsh. Věznil ji v rodinném domě, kde se na ní dopouštěl sexuálního násilí. Dokonce musela podstoupit domácí potrat za použití ramínka na šaty! Během hororových let života Judy bil, a dokonce ji postřelil – rána šla přímo do prsou, doktorům řekl, že si to udělala sama.

Týrání přežila a uprchla do Londýna a odtud až do Jižní Afriky, kde potkala svého budoucího manžela, který jí dal sílu opět žít a přesvědčil ji, že se její otec musí zodpovídat za své činy.

Dnes Judy vzpomíná na dětství se smíšenými pocity. „Většina lidí má z dětství šťastné vzpomínky. Moje zahrnují otce, učil mě plavat a bral mě na výlety do přírody.“ Hned však dodává: „Mám ale i spoustu špatných vzpomínek.“

"Falešná" logopedka: Lucince se nelíbilo, jak si s ní táta hraje!

Judy ale nebyla jeho jedinou obětí! Judy si vzpomíná, že její táta bil i svou ženu. Ta od něj utekla, později se vrátila, ale když bylo Judy deset let, opustila je nadobro a Judy nechala tyranovi na pospas. Právě tím začalo Judyino sexuální zneužívání, bylo jí pouhých jedenáct let. „Měla jsem jít do školy, ale on mě nenechal, řekl mi, že mám moc práce doma,“ říká Judy. „Měla jsem být doma a starat se o své sourozence, pět kluků. Musela jsem prát a vařit, domácí práce mě vyčerpávaly, byla jsem večer vždy připravená jít rovnou spát, ale táta měl jiné představy…“ Po fyzických útocích svého otce si Judy připadala zmatená a naprosto bezcenná. Sama Judy říká, že nikdo nevěděl, co se děje, ani její sourozenci. „Nevěděli ani, že jsem otěhotněla a naštěstí pro tátu i potratila.“

Noahovo násilnictví se stupňovalo. V třinácti letech Judy polámal kosti a vyhrožoval, že ji zastřelí. „Řekl mi, že jsem zlá a nehodná jeho lásky, říkal, že obětoval svůj život, aby mě zachránil,“ vzpomíná Judy. „Řekl, že pokud se nezměním, bude mě muset zabít.“ Tuto výhrůžku málem splnil, když bylo Judy 14 let, tak se rozčílil a střelil jí do hrudi. Soused zavolal sanitku, Judy byla na pokraji smrti, ale její otec tvrdil, že spoušť stiskla sama.

Judy vždy musela čekat na tátu v jeho posteli, dokud nepřišel z práce. Ten samý rok znovu otěhotněla. „Chtěla jsem si to dítě nechat, protože jsem byla neuvěřitelně osamělá, jak jsem byla celý den zamčená. Doufala jsem, že by mi to mohlo dát šanci s někým mluvit. Ale táta nemohl riskovat, že by se někdo dozvěděl, co mi udělal, takže mě praštil do žaludku, nutil mě koupat se v horké vodě, tím se pokoušel ukončit moje těhotenství.“ Nic z toho však nepomohlo, a tak provedl domácí potrat ramínkem na šaty.

O dva roky později byla Judy zas těhotná, tentokrát podstoupila interrupci na klinice. Noah tvrdil, že ji do jiného stavu přivedl její přítel – nikdo takový neexistoval. Judy se cítila zle: „Později jsem se tátovi omluvila, že jsem otěhotněla, cítila jsem, že je to moje chyba. Měla jsem vymytý mozek.“

Po deseti letech teroru, když bylo Judy dvacet let, vymyslela plán útěku. Agentura jí zajistila práci, ona si sbalila věci a náhrdelník, který jí táta koupil, a utekla. Ale i v Londýně měla pocit, že je otci příliš blízko, tak se přestěhovala do Jižní Afriky, kde se setkala s Tiny van Niekerk (46), kterého si vzala. To on ji přiměl pochopit, že vina není na její straně, a dodal jí odvahu čelit otci.

V roce 2000 se dostal Noah k soudu, z celkových 30 bodů obžaloby se přiznal jen ke třem – k znásilnění a k potratům. Sám Noah u soudu řekl, že jejich vztah vnímal jako zvláštní. „Žili jsme spolu jako manžel a manželka, takže když mě opustila, můj svět se rozpadl.“ Za své zločiny byl odsouzen na patnáct let. O čtyři roky později se Judy dozvěděla, že její otec umírá na rakovinu, a rozhodla se ho navštívit. Setkání se bála, ale když viděla, jakou trosku z něj nemoc udělala, bylo jí ho líto. I přes všechno utrpení, které jí způsobil, ho Judy milovala, vždyť byl její táta, a tak mu to také řekla. Bohužel Noah jako by netušil, jakou bolest a trápení Judy způsobil.