Z povinně zveřejňovaného seznamu se zákazníci původ zboží nedozví
Obchodní řetězce začaly od začátku nového roku zveřejňovat u vchodů do svých prodejen seznam pěti zemí, z nichž odebírají nejvíce potravin. Novou povinnost zavedla od ledna novela zákona o potravinách. Obchodníci ale většinou dodávají, že pro zákazníky jsou tyto údaje nic neříkající. Tabulka totiž nezobrazuje původ sortimentu, ale podíly dodavatelů podle sídla v daném státě. Podle údajů z loňského června je skutečný podíl zboží českého původu v regálech řetězců výrazně nižší, než uvádějí čísla na tabulkách.
Obchodní řetězec Globus uvádí, že nejvíce zboží odebírá od dodavatelů se sídlem v ČR (93 pct), dále z Německa (3,4 pct), Slovenska (1,2 pct), Itálie (jedno pct) a Polska (0,3 pct). "Plakát jsme doplnili o krátký vysvětlující text. Většina zákazníků očekává informace o původu sortimentu. Legislativa nám nicméně ukládá povinnost uvádět procentuální podíly potravin, které z daných zemí odebíráme, přičemž směrodatné je sídlo dodavatele," řekla ČTK mluvčí Pavla Hobíková.
Také podle vyjádření Lidlu tabulka reálně nezobrazuje původ sortimentu, jak si většina zákazníků a médií myslí, ale jen podíl firem se sídlem v daném státě. Seznam tak zahrnuje firmy, které sice mají sídlo v ČR, ale nejsou výrobci produktu, nýbrž jeho distributoři. Jde o častý případ například u značkového zboží a ovoce a zeleniny pěstované v zahraničí.
"Tabulka dle našeho názoru není objektivní, protože metodika stanovení tabulky zásadně zkresluje informace zveřejněné jednotlivými obchodníky," uvedla mluvčí řetězce Jitka Vrbová. Lidl uvádí, že "tuzemští" dodavatelé se na jeho tržbách podílejí z 44 procent, němečtí z 28 procent a polští ze 17 procent. Na čtvrtém místě seznamu je Itálie (tři pct), pátá Francie (dvě pct).
"O tom, zda je potravina česká, nebo polská tato povinnost není. Tato povinnost má pouze indikovat, od jakých dodavatelů obchodník odebírá potraviny v největší míře," řekla ČTK mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. "Takže je to spíše špatně nastavená definice než cokoliv jiného," dodala.
Řetězce Albert a Interspar nyní uvádějí, že podíl tržeb z prodeje potravin od dodavatelů se sídlem v ČR na jejich celkových tržbách dosahuje 89,8 procenta. Na dalších místech seznamu figurují Polsko (5,4 pct), Slovensko (1,4 pct), Nizozemsko (jedno pct) a Maďarsko (0,5 pct). Billa na seznamu uvádí 93,5 procenta potravin odebíraných od tuzemských dodavatelů, Kaufland i Tesco pak 85 procent.
Z údajů, které obchodní řetězce začátkem června poskytly ministerstvu zemědělství, ale vyplynulo, že podíl českých potravin v nich se pohybuje mezi 40 a 75 procenty. Nejvyšší podíl domácích produktů měly tehdy družstevní prodejny Coop následované řetězci Globus, Penny Market a Tesco. Nejméně českých potravin v nabidce měly Lidl a Kaufland. Z velkých obchodníků neuvedl údaj pouze řetězec Interspar, který ale z trhu odchází po převzetí konkurenčním Aholdem.
Novela zákona o potravinách ukládá prodejcům s ročními tržbami nad pět miliard korun od 1. ledna povinnost zveřejňovat čitelně u vchodu pro zákazníky seznam pěti zemí, z nichž odebírá potraviny. Seznam musí obchodníci ohlásit také ministerstvu zemědělství.
Takze takovy vietnamec ve sve vecerce bude mit napis 100% ceske! Protoze nakoupi v Makru, Kauflandu, Globusu a v Sape - vsechno od ceskych distributoru