Absurdní oslavy Sametu v Prostějově: Hrstka lidí a hromada komunistů!

Pouze několik lidí dnes na centrálním náměstí v Prostějově sledovalo položení kytic u pomníku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, kterým radní s předstihem uctili Den boje za svobodu a demokracii. Mezi zástupci radnice se u příležitosti nadcházejícího výročí 17.listopadu poklonil Masarykově soše také předlistopadový tajemník národní výboru a člen KSČ či agent komunistické vojenské kontrarozvědky. KSČM se totiž po volbách stala součástí radniční koalice a v radě minulý týden spolu s ČSSD a hnutím PéVéčko usedli také zástupci předlistopadového režimu.

„Masaryk se musí obracet v hrobě,"ozývalo se podle svědectví serveru Denik.cz z hloučku přihlížejících. Jeden z nich začal dokonce na protest cinkat klíči. „Je to forma protestu proti tomu, že představitelé komunistické strany a funkcionáři KSČ, se přišli poklonit k sedmnáctému listopadu. Před pětadvaceti lety navíc první dny a týdny po sametové revoluci nebyly v Prostějově jednoduché, docházelo například k zásahům státní bezpečnosti. Je to podle mě od staronových komunistických zastupitelů ukázka nedostatku sebereflexe a vkusu," vysvětlil deníku Pavel Vavrouch, majitel klíčů.

"To snad nemyslíte vážně s tou otázkou. Je 17. listopad a výročí. To si myslíte, že jsem úplně blbý?" odpověděl radní Jaroslav Šlambor z KSČM na otázku novinářů, proč dnes přišel položit květiny k Masarykově soše. Deník Insider před dvěma lety upozornil na to, že Šlambor byl v 70. a 80. letech agentem vojenské kontrarozvědky. "Nejvíce ze všeho mně vadí, když mi někdo říká, co mám a co nemám dělat," odpověděl na dotaz, zda mu nepřijde podivné, když oslavuje svátek, jehož součástí jsou i události 17. listopadu 1989, které vedly k pádu komunistického režimu.

Legendární snímek "Sametu" pořídil Herbert Slavík: Před policisty musel schovat film!

Zúčastnil se i komunista obviňovaný z tvrdých represí

Mezi účastníky slavnostního aktu byl i radní Václav Šmíd (KSČM), který spolu s dalším radním Josefem Augustinem (KSČM) zastával před rokem 1989 v Prostějově post místopředsedy městského národního výboru. Oba podle Mladé fronty Dnes v roce 1989 prosazovali tvrdé represe proti odpůrcům totalitního režimu. "Nevím, proč bych dnes neměl přijít. Je den boje za svobodu a demokracii, který je neustálý a permanentní. Myslíte, že dnes je svoboda a demokracie v naší republice plná? Já si myslím, že ne," uvedl Šmíd.

Média podle Šmída o minulosti komunistických radních informují nepravdivě, když píšou, že před rokem 1989 ze své pozice prosazovali tvrdé represe. "V té době byl článek Několik vět, který běžel po celé republice, a celá republika dělala různé akce. Základní organizace strany, podniky i družstva se vyjadřovala. Byly to takové odsuzující rezoluce. Nesu vinu miliontiny, nebo možná dvoumiliontiny lidí, kteří to tehdy podepsali," míní.

Šmíd také odmítl, že ho listopadové události v roce 1989 smetly z pozice místopředsedy národního výboru v Prostějově. "Odešel jsem na základě dohod u kulatého stolu a také kvůli tomu, že jsem pochopil dobu. Kdybych chtěl, tak jsem určitě byl místopředsedou městského národního výboru dál," dodal.

Vedení radnice předčasné připomenutí Dne boje za svobodu a demokracii zdůvodnilo tím, že chtělo lidem umožnit, aby na akci nemuseli chodit v den svého volna. Opozice svolala oslavy 17. listopadu na pondělí a připravila petici za vytvoření nové rady bez KSČM.