Případ sestry Věry M.: Tatínek se pro smrt rozhodl sám

Dnes je to přesně 8 let, co zemřel pan Bohumil (†75) z Opavy. Senior mohl přitom ještě žít. Ale bez nohou. Sám ale raději zvolil smrt. A dcera, zdravotní sestra Hanka (53), na svého milovaného otce stále vzpomíná. „Táta se v důchodu věnoval zejména vnoučatům. Vyrážel s nimi na túry do přírody. Bohužel mu praskl žlučník a jen tak tak, že přežil. Následkem toho se mu začala rozpadávat slinivka. Přečkal i další náročnou operaci, ale přidaly se nemocné ledviny,“ vzpomíná paní Hanka.

Selhání ledvin a chození na dialýzu Bohumila unavovalo. „Prodělal těžkou otravu krve a málem umřel. Když se vrátil po měsíci domů ze špitálu, byl už unavený. Pak přišla další otrava krve a hospitalizace. V nemocnici lékaři tátovi navrhli, že mu amputují jednu nebo obě nohy a bude dále žít,“ sdělila Hanka. Bohumil zákrok kategoricky odmítl. „Zprvu jsem si přála, aby se otec operaci podrobil. Taťka mi na nemocničním lůžku vysvětlil, že by ho nečekal důstojný život. Tvrdil, že by šlo jen o oddálení jeho umírání. Uznala jsem, že má pravdu,“ konstatovala Hanka.

Bohumil tak rozhodl o své smrti. Během několika dnů umřel. „U táty jsme se téměř nepřetržitě střídaly s mamkou a sestrou. Občas procitl ze spánku a tak jsme nechtěly, aby měl pocit, že je sám. Umřel nad ránem, držela jsem ho za ruku a tiše plakala,“ dodala zdravotní sestra.

Co si myslí o eutanazii

„Osobně bych nechtěla umírat měsíce v bolestech jako ležák, který přidělává starost ostatním. A přála bych si, aby mi někdo pomohl důstojně zemřít. Chápu však i názor, že lze eutanazii zneužít,“ řekla Nedělnímu Blesku paní Hana. Případ zdravotní sestry samozřejmě v Blesku sleduje. „Jestli šlo o eutanazii, je někdy opravdu strašné vydržet hledět na trpícího nemocného. Je to ale u nás zakázané a tím je vše dané,“ řekla včera paní Hana.

Eutanazie je definována jako usmrcení na žádost. Tedy se svolením poškozeného. Z hlediska českého práva je nedovolená, je posuzována jako vražda.