Slunce je zřejmě menší, než se dosud soudilo

Nejnovější měření velikosti Slunce naznačují, že naše hvězda je možná menší, než se dosud soudilo. Pokud se nová čísla podaří potvrdit jako pravdivá, bude zapotřebí přepočítat také vnitřní teplotu a hustotu žhnoucí koule. Tím se rovněž změní předpovědi o životnosti Slunce a jeho vlivech na naši planetu. Slunce nemá žádný pevný povrch, je to obrovská koule tekuté hmoty, u níž se tedy povrch určuje obtížně. Vědci ho definují jako linii pod sluneční atmosférou, kde je již tma a neprůhledná vrstva. To se měří pozorováním okrajů slunečního disku od centra hvězdy. Předpokládá se, že Slunce má poloměr 109krát větší než Země a měří asi 695 990 kilometrů. Existuje také druhá metoda měření velikosti Slunce pozorováním jeho povrchových gravitačních vln, které se vlní na povrchu. Připomíná to vodní vlny na povrchu oceánu. Vědci věří, že tyto vlny se tvoří právě přesně na neprůhledném povrchu sluneční hmoty. Obě metody měření matou vědce již řadu let, protože oba způsoby podávají odlišné výsledky. Metody měření poloměru pomocí gravitačních vln totiž podávají menší hodnotu asi kolem 695 700 kilometrů, to je o tři sta kilometrů méně než u prvního způsobu výpočtu. Ale již rozdíl 0,04 procenta má zásadní význam pro výpočet důležitých informací o stavu uvnitř hvězdy. Ovlivňuje to určování slunečních skvrn, slunečního větru a podmínek meziplanetárního prostředí Sluneční soustavy. Nová měření přednesl tým Margit Haberreiterové ze švýcarského Davosu. Pomocí softwarových simulací se podařilo určit, kde se pokles světla objevuje. Je to asi o 333 kilometrů výše v atmosféře nad místem temného a neprůhledného povrchu. Přepočty průměru Slunce pravděpodobně způsobí přepočty všech ostatních veličin a povedou k novému určení kondice naší hvězdy, její životnosti a jejího vlivu na Zemi. První propočty naznačují, že ve Slunci je asi o polovinu méně kyslíku než se dosud soudilo.